Phar Lap

24.12.2021

Pronikavé houkání lodní sirény doléhající z pobřežních vod Tasmanova moře ohlašovalo příjezd jednoho z četných obchodních plavidel, které roku 1928 přirážely k břehům Austrálie. Do zálivu vplouvala loď z Nového Zélandu. Lana přístavních jeřábů a kladek se zanedlouho začala spouštět do jejích tmavých útrob, vytahovala odtud těžké kované bedny a vaky se zbožím. Na jednom z ramen, zavěšen na popruzích, se ve vzduchu houpal i mohutný rezavý kůň. 

Dlouhé kloubnaté nohy mu bezmocně visely, velké oči na skleslé hlavě se odevzdaně rozhlížely po přístavu. Dole na něj čekal stárnoucí, nijak úspěšný trenér Harry Telford. Koupil valacha v aukci pro svého zaměstnavatele Davida Davise. Přiklepli jim ryzáka za pouhých 160 guineí, za ostatní dvouletky se platilo i desetkrát víc. 

Psal se rok 1928, na půdu Austrálie vstoupil ryzák Phar Lap. Zdroj: Pixabay
Psal se rok 1928, na půdu Austrálie vstoupil ryzák Phar Lap. Zdroj: Pixabay

Starý trenér a jeho pomalý kůň

Tak stanul na půdě Austrálie Phar Lap. Na pohled působil impozantně: měřil 173 centimetrů v kohoutku, byl tak o 10 cm vyšší než jiní koně jeho věku, proti běžným 450 kilogramům vážil rovných 6 metráků. Poté, co ho majitel uviděl v pohybu, vysloužil si přezdívku "Louda". Zklamaný Davis vynadal Telfordovi, ať tu neohrabanou herku okamžitě prodá. Starý nešťastný trenér se však nechtěl vzdát své poslední naděje. Neměl dost peněz, aby si valacha koupil sám, zaplatil ho proto napůl a usmlouval tříletou splátku. Místo úspěchů a výher sklízel Phar Lap jen ostudu a zklamání, v deseti závodech doběhl devětkrát poslední. 

Zoufalý Telford přikročil ke svéráznému řešení: přesvědčen o tom, že Phar Lap má v sobě něco, co zatím pouze neumí uplatnit, osedlal valacha a zmizel s ním v nedohledném pásu mořského pobřeží. Honil a štval jej v sypkých písečných dunách, den za dnem zvládali dlouhé kilometry cvalu v bořícím se písku. Vysilujícími dávkami a nemilosrdnými pobídkami se uřícený Phar Lap učil bojovat sám se sebou, objevoval v sobě rezervy, schopnosti a dodával si kuráže. Starý Telford se tak ukázal i jako dobrý psycholog.  

Dostihové závodiště Melbourne Cup, Austrálie. Zdroj: Wikipedie, Public Domain
Dostihové závodiště Melbourne Cup, Austrálie. Zdroj: Wikipedie, Public Domain

Když konečně přivedl valacha zpátky na běžnou tréninkovou dráhu, domluvil s ostatními jezdci, aby ve cvičném závodě nechali valacha doběhnout jako prvního. Šlo o to, aby Phar Lap poznal, co je to vyhrát a jak chutná vítězství. Teprve pak se přihlásili do nové dostihové sezóny.  

Od velkého "Loudy" už nikdo nic neočekával, pozornost se dávno stočila na jiné. Do paddocku byly zaváděny čerstvé naděje, před zraky diváků "tančili" skvěle připravení, svěží tříletci, sázkaři zkoumavě tipovali každého z nich, kromě jednoho jediného... V nabitém hledišti byl toho odpoledne pouze jeden člověk, který tiše doufal - Harry Telford.

Dokázat vyhrát a poznat chuť vítězství je důležité i pro koně. Zdroj: Pixabay
Dokázat vyhrát a poznat chuť vítězství je důležité i pro koně. Zdroj: Pixabay

Náš Phar Lap

Bylo odstartováno. Pole koní vyrazilo po široké travnaté trati a nabralo rychlost, dresy žokejů se slily v pestrobarevný pás. Napjatí diváci přiložili k očím dalekohledy, každý hledal v klubku těl, ve změti dresů "toho svého". Prudký dusot koní i chladná časomíra rychle odtepávaly vteřiny a metry dostihu. Koně se vřítili do druhé půlky, jejich plece se leskly potem, rytmicky pracující svalnatá těla ještě přidávala v dech beroucím tempu. Žokejové hbitě obsazovali výhodné pozice, chroptící zvířata pod nimi vytušila brzký finiš. Telford dalekohled nevlastnil, ve změti barev však stačil zaznamenat, že dres jeho stáje se najednou začal posouvat vpřed. Stále víc a ještě, postupně až na samotné čelo startovního pole. Kůň pod ním běžel pořád rychleji a rychleji.

Tolik očekávaný průlom nadešel ... Zdroj: Shutterstock
Tolik očekávaný průlom nadešel ... Zdroj: Shutterstock

Nastal Telfordův tolik očekávaný průlom: obrovitý ryzák Phar Lap prudce vyrazil ze zákrytu koní a každým razantním osmimetrovým skokem se vzdaloval svým soupeřům. Rval se dopředu s takovou chutí, že fascinované, nevěřící publikum zapomnělo sledovat ostatní koně. V tu chvíli pro něj existoval už jen jeden jediný. Sólista Phar Lap. Kolem tribun doslova prolétl do cíle a s drtivou převahou a fascinující energií zvítězil. Překvapení diváků a užaslé ticho se po chvíli proměnily ve výbuch jásotu. Nadšené publikum hledalo, komu gratulovat. Osamělý trenér neviděl štěstím pro slzy, klopýtal z tribuny jako ve snách.  

Toho dne nastoupil velký ryzák cestu, ze které už nesešel. Do konce roku vyhrál dalších třináct dostihů, z toho pět klasických. Stal se miláčkem celé Austrálie, obyvatelé o něm hovořili jako o "svém Phar Lapovi". 

Miláček všech Australanů, jedinečný ryzák Phar Lap. Zdroj: Unsplash
Miláček všech Australanů, jedinečný ryzák Phar Lap. Zdroj: Unsplash

Zdaleka ne všichni ale měli radost z jeho neporazitelnosti. Pro mnohé začal "Louda" představovat nevítanou konkurenci, zloba a závist pátraly, jak šampióna odstranit. Plánované akce se ochotně ujalo podsvětí: najatý střelec s kulovnicí vypálil ze zálohy a kulka, která měla Phar Lapa usmrtit, minula jeho hlavu jen o kousek. Po tomto pokusu o atentát doprovodili valacha na start ozbrojení policisté na motocyklech. Zločinci se však zanedlouho opět ozvali. Vyslídili místo, kde byl Phar Lap ukrýván a připravován pro prestižní Melbourne Cup. Ke střelbě se nedostali, snažili se tedy alespoň znemožnit koni v důležitém dostihu účast. Přestříhali telefonní vedení a poškodili motor automobilu, ve kterém byl Phar Lap k dostihům převážen. Přes všechny nástrahy Phar Lap na melbournském závodišti ve Flemingtonu včas odstartoval. Znevýhodněn jedenašedesátikilovou zátěží v sedle, suverénně přebral na začátku cílové roviny vedení a hladce zvítězil. Do týdne dokázal vyhrát ještě ve dvou dostizích, ve druhém již zruinovaní bookmakeři odmítli na tohoto koně přijímat sázky. 

Phar Lap vítězí v Melbourne Cup v roce 1930. Zdroj: Wikipedie
Phar Lap vítězí v Melbourne Cup v roce 1930. Zdroj: Wikipedie

Nešťastná cesta do Ameriky

Počátkem roku 1932 rozhodl Harry Telford, že odveze svého ryzáka do Ameriky, aby na nejslavnějších drahách tohoto kontinentu změřil jeho síly s tamním výkvětem. Hned druhý den po dlouhé, úmorné přeplavbě měl Phar Lap startovat ve štědře dotovaném Aqua Caliente Handicapu. Vítězi bylo určeno přes 50.000 dolarů. Valach nebyl zcela v pořádku - měl zraněné kopyto, přesto ale se zavázanou nohou nastoupil. V průběhu dostihu se rána otevřela, obvazem začala prosakovat krev. Ostrou bolestí trýzněný Phar Lap se však osm set metrů před cílem prodral do čela a svou pozici už nepustil. Neježe vyhrál, ale současně i překonal dosavadní rekord dvoukilometrové trati.

Hrdinský výkon koně si Američany podmanil, novináři předpověděli, že Phar Lap se stane nejbohatším koněm světa. Krátce po kalifornském triumfu se však z Phar Lapova boxu ozvalo táhlé koňské sténání zvěstující úporné bolesti. Valachův ošetřovatel Tommy vytušil příznaky koliky. Přivolaný veterinář nakázal koně okamžitě provádět, sám spěchal pro další pomoc. Velký ryzák se nechal vyvést před stáj, tam však sužován vyčerpávajícími křečemi klesl na zem a naposledy sténavě vydechl. Veterinární posila už našla jen plačícího Tommyho, jak objímá hlavu mrtvého Phar Lapa. 

Způsobila uhynutí velkého ryzáka opravdu kolika? Nebyl mu do krmné dávky přimíchán arsen? Proč se nekonala pitva ...? Příčina valachovy smrti tak navždy zůstane obestřena záhadou. Když zpráva o tom, že Phar Lap v Americe skonal, dorazila do Austrálie, lidé plakali na ulicích. Proskočilo také hned podezření, že kůň byl otráven a australští fanouškové doručili své vládě petici, aby okamžitě vyhlásila Spojeným státům válku ...  

Phar Lap se vrátil ... Zdroj: Pixabay
Phar Lap se vrátil ... Zdroj: Pixabay

Pronikavé houkání sirény doléhající z pobřežních vod ohlásilo loď, která připlouvala z Ameriky. V přístavu tentokrát nečekal zchudlý trenér na svou poslední šanci. Mnohatisícový smuteční dav sem přišel v ústrety svému oblíbenci. Rameno jeřábu se spustilo do útrob lodi a vyneslo na břeh tělo mrtvého koně. Phar Lap se vrátil.

Autor článku:  Zdeněk Mahler