Kdo je kůň a jaké zvláštní postavení má mezi všemi ostatními zvířaty ? Kdy a jak se s člověkem poprvé setkal ? Kudy všude s ním kráčel ? Co pro člověka znamenal, k čemu mu dopomohl a kam jej vývojově dostal ? V čem všem jej člověk využil ? A kdy a jak jej po šesti tisíci letech nedocenitelné a věrné služby člověk opustil ?
Bezmála tři miliardy let se na povrchu Země rozvíjí život. Tři miliardy let vývoje, který téměř na samotném konci postavil na nohy člověka. Člověka vybaveného schopností myslet a jednat, člověka, který se nejprve naučil pracovat sám a pro práci pak začal využívat druhé.
Nejvíce ze všech koně.
Podmanil si jej teprve před šesti tisíci lety - přitahován jeho rychlostí i klidem, prudkostí, silou, ale i něhou, nespoutanou svobodou i věrností, fascinován jeho podmanivou krásou a nadpozemskou vznešeností.
Společně s ním se vydal na dalekou cestu, bok po boku s ním prošel všemi světadíly a celými tisíciletími.
Kůň pomáhal člověku na cestách poznávat pravdu,
doprovodil jej jako společník a přítel i jako přelud či krásný sen. Člověk koně
uctíval - do svatého písma vepsal vyznání o jeho vyvolenosti ("Bůh jemu rovného
neudělal, mezi jeho oči vložil všechny poklady světa") a jedinečnosti ("je pro
člověka bohatstvím a štěstím" a také "darem od bohů").
Pro něj byl schopen se bít, mstít a prolévat krev,
vraždit a mrzačit, ale i skládat verše a psát oslavné eposy či jej zpodobňovat v nadčasových
uměleckých dílech. Kůň byl dosazen na nebesa - po obloze prý táhl sluneční vůz,
jindy zase odvážel mrtvé do podzemí, znamenal světlo i tmu, počátek i konec. Pro
člověka byl vším, jako žádný jiný se zapsal do jeho dějin. S ním člověk uspokojoval
svoji touhu být nejlepší, být první - touhu dosahovat vítězství a slávu.
Přesto však kůň zůstal svobodným, nepokořeným a záhadným. Po celá ta tisíciletí. Je jako tajemství či kouzlo, na které si můžete sáhnout, pohladit jej či dokonce si na něj sednout. A štvát jej světem nekonečným cvalem. To všechno vám dovolí. Ale do jeho duše neproniknete.
Je sám sebou, uzavřený, krásný a nezávislý. Jako by se v něm sečetla vznešená moudrost bídy a úmorného strádání a přitom ušlechtilosti a věrné oddanosti. Je výsadou, která se nedobývá lehce.
Je to Equus neboli kůň.
Autor článku: Zdeněk Mahler
Jako "člověk moudrý" se po planetě Zemi pohybujeme už téměř padesát tisíc let. Naplňujeme však svou existencí a tím vším, co děláme, to hrdé označení "moudrý" ? Jak si stojíme ve srovnání s ostatními živočichy ? A kdyby mohli mluvit, co by o nás říkali ?
Jako lidé jsme planetu Zemi doslova zalidnili. Je nás na ní stále více. Děláme si nárok na prostor, vytlačujeme ostatní živočichy, ukrajujeme půdu pevnin, vytěžujeme podzemní zdroje, oteplujeme atmosféru. Co nám dává takové právo a takovou moc ? V čem se lišíme od ostatních živočichů ? V mnohém ne.
Od přírody jsme my lidé dostali jedinečný dar - schopnost mluvit a abstraktně myslet. Centrum obou těchto schopností leží v lidském mozku. Právě jím se tolik odlišujeme od ostatních živočichů.