GENIUS  LOCI  Křivoklátska. Zemědělství v krajině

02.02.2022

Zemědělství, jedna z nejstarších lidských činností a způsobů obživy vůbec, má na Křivoklátsku dlouhou, citlivou a příkladnou tradici ve vztahu k okolní přírodě. V době panování Fürstenbergů dokonce patřilo k nejpokrokovějším a nejvýstavnějším v Čechách.  

Hustě zalesněné Křivoklátsko se strmými stráněmi, skalnatým či kamenitým povrchem a hlubokými říčními údolími však k většímu obdělávání dlouho nelákalo.  

Divoká a hůře přístupná krajina Křivoklátska se většímu rozmachu zemědělství vždy bránila. Zdroj: foto autor
Divoká a hůře přístupná krajina Křivoklátska se většímu rozmachu zemědělství vždy bránila. Zdroj: foto autor

Teprve v 10. až 13. století se stalo oblastí vnitřního, především slovanského osídlování, které zvolna a přirozeně navazovalo na pravěké využívání této krajiny. 

Postupná kolonizace krajiny

Kosmova kronika, sepsaná pravděpodobně v letech 1119 až 1125, zmiňuje na Křivoklátsku jen několik málo obydlených míst.  

Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky z 12. století (výřez). Zdroj: Wikipedie
Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky z 12. století (výřez). Zdroj: Wikipedie

Od raného středověku (6. až 11. století) mezi tato místa patřilo Zbečno. Jeho tehdejší dvorec o několika dřevěných stavbách zřejmě spočíval na plošině nevysoko nad řekou Berounkou a jakkoli přesnou polohu již není možné určit, pravděpodobně stál v místě, kde je dnes zbečenský kostel a fara. Dvorec poskytoval přístřeší až několika desítkám vážených osob - právě zde se totiž odehrávala řada důležitých státnických setkání.

Strmé zalesněné stráně, hluboká údolí a kamenitá půda dovolily jen tu a tam rozmístění nevelikých polí a pastvin. Příroda si tu odedávna zachovávala svou vlastní tvář. Zdroj: foto autor
Strmé zalesněné stráně, hluboká údolí a kamenitá půda dovolily jen tu a tam rozmístění nevelikých polí a pastvin. Příroda si tu odedávna zachovávala svou vlastní tvář. Zdroj: foto autor

Tou dobou už se zemědělsky obdělávalo několik mírně zvlněných plošin (osídlených kolem roku 1000), hlavní kolonizační vlna však přišla až ve 13. století. Křivoklátsko se civilizaci otevíralo pomalu a nesnadno - jeho nejhůře dostupný kopcovitý střed se dokonce nepodařilo souvisle kolonizovat nikdy.

Ohrožená krajina

Pravděpodobně nejkritičtějším bylo pro Křivoklátsko období mezi roky 1780 až 1880, a to nikoli vlivem zemědělství. Nalezení bohatých ložisek rud způsobilo, že krajina začala sloužit hutím a podřizovala se požadavkům výroby železa. Z řídnoucích lesů bylo vytěžováno nebývalé množství dřeva, místní vodní toky dodávaly potřebnou energii. Hrozící zkáze zabránil v roce 1852 nový lesní zákon, který uložil obnovit všechny vykácené mýtiny, a to nejpozději do 5 let. Na Křivoklátsku se tak začalo rozmáhat lesní semenářství a školky, na poměry Čech neobvykle rozsáhlé.

Chléb. Křivoklátsko se muselo živit. Na obdělaných plochách se každoročně vysévalo obilí, poblíž úrodných polí vznikaly statky a hospodářské usedlosti. Zdroj: foto autor
Chléb. Křivoklátsko se muselo živit. Na obdělaných plochách se každoročně vysévalo obilí, poblíž úrodných polí vznikaly statky a hospodářské usedlosti. Zdroj: foto autor

Na dostupných a úrodných plochách krajiny se mezitím dál rozvíjelo zemědělství, především polaření a vysévání obilí, a to i se záměrem potlačit nežádoucí druhy travin. Lukrativní pěstování chmele na Rakovnicku a odliv pracovních sil do kladenských dolů a hutí snížil průmyslové zatížení Křivoklátska a způsobil jeho částečné vylidnění. Zbylí usedlíci se snažili uživit z místních zdrojů a činností - zemědělských či lesních a v nich především z výroby dřevěného uhlí. 

Křivoklátsko si tak mohlo opět vydechnout a zachovat svůj původní ráz.

Statky

Křivoklátsko se stalo kolébkou moderního českého zemědělství, a to zásluhou šlechtického rodu Fürstenbergů. Novátorské a progresívní postupy, provozované na jejich lánském velkostatku, byly inspirací a v širém okolí ovlivnily činnost ostatních zemědělských hospodářů. Příkladně vedené statky byly navíc propojeny sítí cest lemovaných alejemi plodících ovocných stromů - jabloní, hrušní, ořešáků a švestek.

Louky mezi lesy a křovinnými porosty byly vhodnými pastvinami pro dobytek. Ten přírodu nepoškozoval a vracel jí, co mu dávala. Zdroj: foto autor
Louky mezi lesy a křovinnými porosty byly vhodnými pastvinami pro dobytek. Ten přírodu nepoškozoval a vracel jí, co mu dávala. Zdroj: foto autor

Jakkoli bylo Křivoklátsko převážně zalesněné, dosáhli Fürstenbergové právě v zemědělství většího pokroku než v samotném lesnictví. 

Hospodářské dvory

Zúrodňování stále větších ploch a zavádění progresívních zemědělských metod si vynutily stavbu ještě větších objektů - kruhově uspořádaných velkostatků neboli moderně organizovaných hospodářských dvorů. Fürstenbergové je na památku pojmenovávali po svých potomcích či manželkách - klasicistní dvůr Amálie nesl jméno manželky Karla Egona II., objekt na Požárech byl nazván Filipov, hájovna Emilovna byla pojmenována po Emilu Egonovi. 

Fürstenberský hospodářský dvůr Karlov mezi poli dozrávajícího obilí. Zdroj: foto autor
Fürstenberský hospodářský dvůr Karlov mezi poli dozrávajícího obilí. Zdroj: foto autor

Na nevysokém návrší uprostřed polí a luk založil roku 1779 kníže Karel Egon I. velkolepě koncipovaný, pozdně barokní dvůr Karlov. V průměru dosahoval úctyhodných 150 m, k němu však ještě nechal přistavět budovy pro personál, pak lihovar, později přibyly stáje pro skot a ovčín pro 600 ovcí. Chov těchto skromných zvířat se Fürstenbergům patrně zdál jako mimořádně vhodný do zdejší krajiny - další velké ovčíny vznikaly v Nižboru, Požárech či Hracholuskách.  

Méně kvalitní pastvu dokázaly zužitkovat skromné ovce. Jejich chov proto za fürstenberských hospodářů vzkvétal. Zdroj: foto autor
Méně kvalitní pastvu dokázaly zužitkovat skromné ovce. Jejich chov proto za fürstenberských hospodářů vzkvétal. Zdroj: foto autor

Většina lesních a zemědělských dělníků musela na největší dvůr Karlov docházet z okolních obcí. Karel Egon II. proto roku 1826 učinil rozhodnutí založit pro ně nedalekou obec s názvem Karlova Ves. S její výstavbou se začalo o pouhé dva roky později. Po obou stranách cesty pod knížecí cihelnou bylo vyměřeno celkem 26 stavení, do kterých se postupně sestěhovávali osadníci z Nezabudic, Žloukovic a Všetat, povětšinou dřevaři a zemědělští dělníci, pracující na dvoře Karlov. 

Hospodářský dvůr Karlov a nostalgické vzpomínky z jeho okolí. Zdroj: foto autor

Kdysi nejen plně funkční, avšak i majestátné a výstavné - dnes nezřídka opuštěné, zanedbané či chátrající - hospodářské dvory, lesy i polnosti, cesty a aleje byly chloubou křivoklátské krajiny a dnes slábnoucí vzpomínkou na zlatou éru příkladného zemědělského a lesního hospodaření rodu Fürstenbergů.

Autor článku a fotografií:  Zdeněk Mahler