Zdálo se, že v oblasti seriózního výzkumu a vědění (včetně zvěrolékařského) i univerzitního školství nadcházejí lepší časy. Po odeznění války třicetileté (1618 - 1648) a války o dědictví španělského trůnu (1701 - 1714), která představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století, se do popředí dostávají dvě země z tehdy klidnějšího, západního okraje Evropy - Francie a Anglie.
Osmnáctému století se po zásluze říkalo "věk rozumu a osvěty" - navazovalo na renesanční filosofii (ta oživovala zájem o filosofii antickou, zejména Platónovu, inspirovala člověka ke zkoumání přírody, předznamenávala počátky racionální vědy a vyzdvihovala svobodu osobnosti). Nejvýznamnějším intelektuálním hnutím a celkovým životním postojem té doby pak bylo osvícenství. Představovalo doslova převrat ve vývoji evropského myšlení.
Osvícenství vytvořilo vlastní etické a estetické principy (chtělo při tom zbavit člověka středověké duchovní, materiální a sociální poroby), které mj. daly základ dnešnímu pojetí demokracie, pokroku a lidských práv.
Rozhodující impulz pro zvyšování odborné úrovně všech oblastí státní správy, vč. zdravotní a školské, v tehdejší střední Evropě dala v podobě svých tereziánských a josefínských reforem správa habsburské monarchie (historického soustátí pod vládou rakouské větve habsburské dynastie, náležející ke Svaté říši římské a k Uherskému království).
Císařovna Marie Terezie vydala v roce 1753 Generální zdravotní řád pro Království české, kterým se měly řídit bez výjimky všechny kategorie tehdejších zdravotníků: zemští neboli krajští a městští fyzikové, doktoři, chirurgové, lékařští praktikové, oční lékaři, porodní báby, lazebníci i lékárníci.
Zdravotní řád Marie Terezie samozřejmě zahrnoval i zvěrolékaře - "koněléčitele", léčící kováře (tzv. kuršmídy) či kýlořezce. Jejich činnost podléhala dozoru humánních lékařů.
Podkovám, podkovářství a péči o koňská kopyta se vždy věnovala mimořádná pozornost. Léčící kováři (tzv. kuršmídi) byli dlouho považováni i za povolané zvěrolékaře. Zdroj: archiv autora
Pod pevnou rukou panovnice tak vznikl ucelený a funkční systém státní zdravotní správy (tzv. "zdravotně - policejního aparátu"). Podle něj byly ustanoveny i zodpovědné funkce - protomedici království (byli v čele zdravotnického oddělení při zemském úřadu neboli místodržitelství či guberniu, dohlíželi jak na zdravotní stav obyvatelstva, tak i na činnost veškerého zdravotnického personálu) a dále zemští nebo také krajští fyzikové (ti se museli vyznačovat i zvěrolékařskou odborností).
Léčení koní a rozpisy receptur na jejich léky. Zdroj: archiv autora
Povinností orgánů tereziánské zdravotní správy mj.
bylo sledovat výskyt a šíření nákaz, pocházejících od zvířat, a chránit před
nimi lid a jeho zdraví. Začaly se aplikovat už i první očkovací látky a
používat propracovanější diagnostické metody. Státní správa na to pohotově
reagovala a s jejich zdokonalováním dále propracovávala i své osvícenské
zákonodárství.
Tereziánské a josefínské reformy představovaly počátky skutečně promyšlené a svědomitě organizované péče o zdraví jak obyvatel monarchie, tak také zvířat žijících na jejím území. Reformy také zvýšily společenskou vážnost přehlížených, avšak velmi důležitých pohodných. Vymezily jim přesné obvody, v nichž mj. měli právo majitelům odebírat staré a nevyléčitelně nemocné koně.
Pokračovalo i další zkoumání anatomie koní. Zdroj: archiv autora
Ruku v ruce s tímto pokrokem se zkvalitňovalo i školství a vzdělávání zdravotnických pracovníků. A nejenom v rakousko - uherském mocnářství. V druhé polovině 18. století - s odstupem asi 500 let od ustavení lékařského studia na prvních evropských univerzitách - došlo ve Francii k založení prvních zvěrolékařských škol.
Stalo se tak opět pod vlivem osvícenské filosofie, kdy francouzští fyziokraté - tedy stoupenci národohospodářské nauky, pokládající půdu a zemědělství za jediný zdroj blahobytu - získali podporu tehdejšího krále Ludvíka XV. z rodu Bourbonů, přezdívaného "Milovaný" (vládl v letech 1715 - 1774).
Chov domácích zvířat byl v té době decimován řadou nakažlivých chorob. Velký zájem o studované, a tedy kvalifikované a seriózní zvěrolékaře však měla i armáda, ve které sloužily deseti a statisíce vojenských koní. Zvěrolékařské ústavy i učiliště na lékařských fakultách tak byly takticky provázány s vojenskými strukturami státní moci.
Na popud vrchního královského a francouzského armádního generála Henriho Leonarda Baptista Bertina a jeho kolegy Clauda Bourgelata (ředitele jezdecké akademie, významného veterinárního lékaře a vynikajícího znalce koní) vydal dne 4. dubna roku 1761 Královský koncil s požehnáním samotného Ludvíka XV. dekret o založení zvěrolékařského vzdělávacího ústavu v Lyonu. Prvního svého druhu vůbec ...
Zranitelným koňským kopytům a končetinám, jejich studiu, ošetřování a léčení lidé odedávna věnovali pochopitelnou pozornost a péči. Zdroj: archiv autora
Vznikla tak zvěrolékařská škola vyššího typu a po jejím vzoru se rychle zakládaly další a další, a to po celé Evropě - v Itálii C.G. Brugnonem, v Rakousku L. Scottim a J.G. Wollsteinem, ve Velké Británii C.V. de Saint Belem či v Dánsku P.C. Abilgaardem. Všichni byli abiturienty prvních dvou zvěrolékařských škol - té v Lyonu a dále pak v Alfortu nedaleko Paříže (založené o pět let později, tedy v roce 1766).
Absolventi takových škol pak ve své následné, byť nelehké praxi zahájili zcela novou a nadějnou éru veterinárního lékařství. Éru zodpovědně vzdělaných a kvalifikovaných reprezentantů této záslužné profese.
Pozadu však nezůstávalo ani chovatelství a zemědělství. I ty ve "věku rozumu a osvěty" 18. století udělaly velký pokrok. Systém cíleného výběru hospodářských zvířat do chovu zavedl anglický zemědělec a jedna z nejdůležitějších postav britské agrární revoluce Robert Bakewell (1726 - 1795).
Robert Bakewell (1726 - 1795), "jeho" shireský a jemu příbuzný clydesdalský kůň. Zdroj: Wikipedie a archiv autora
Svými poznatky se zasloužil o jejich prošlechtění a postupný vznik plemen ovcí, skotu i koní (stál např. u zrodu světoznámého britského plemene Shire).
A zatímco na poli veterinárním a chovatelském se odehrávaly tyto události, Evropu oslňoval svým uměním jejich současník, geniální skladatel a hudebník Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791) ...
Autor článku: Zdeněk Mahler
V hustém porostu mladých buků se ozval šramot. Větve se rozestoupily, na mýtinu vyšel statný dvanácterák. Zvědavě se rozhlédl, pak náhle uskočil do strany a rozeběhl se otevřeným prostorem. S dupotem se odrážel od země, každým dalším a dalším cvalovým skokem nabíral na rychlosti. Na hrdě vztyčené hlavě unášel korunu svého majestátného paroží. Z...
Pestrou přírodu na sever od francouzských Alp, dramatické soutěsky i rozlehlé louky posázené oky modrých jezer obývali již od mladší doby bronzové lidé zvláštního národa. V 8. až 5. století před naším letopočtem se odtud začali šířit dále po Evropě a do povědomí ostatních vstoupili nejen jako zruční řemeslníci a obchodníci, ale i jako obávaní...
V období vrcholném středověku a v 16. století na Křivoklátsku vzrůstal počet obyvatel. Všichni se tu snažili najít štěstí a uživit se. Rozvíjeli proto různé druhy řemesel, jako například výrobu dřevěného uhlí, dodávaného do zdejších hutí a měst, potaše, třísla, ale také skla.