Černý kůň starověku

17.12.2021

Alexander Makedonský, syn krále Filipa II. a Kleopatry, byl pánem dotud nebývalé říše a ztělesněním světového panství.

Temperamentem, pověstí, vranou barvou i výkony byl Bukephalos jedinečným koněm. Na svůj hřbet k tomu dostal jedinečného vojevůdce. Nejvýznačnějšího v dějinách. Alexandra Makedonského. Zdroj: Pixabay
Temperamentem, pověstí, vranou barvou i výkony byl Bukephalos jedinečným koněm. Na svůj hřbet k tomu dostal jedinečného vojevůdce. Nejvýznačnějšího v dějinách. Alexandra Makedonského. Zdroj: Pixabay

Mystický příběh tohoto válečného génia se začíná odvíjet už v jeho útlém dětství. Jako malý chlapec dokázal v aréně, pod tribunami obsazenými jeho královským otcem a řeckou šlechtou, jednoduchou lstí porobit a zkrotit uhlově černého hřebce poté, co si s ním nevěděli rady ani nejlepší jezdci makedonských pluků.  

Výjimečné dítě na mimořádném koni

Vydrážděný hřebec, zpěněný hněvem a vzpurným bojem, sklonil hlavu k dětsky čisté, nevinné tváři. Dvě výjimečné, sobě souzené bytosti se v osudové chvíli setkaly. Malý Alexander si svým kouskem vraníka okamžitě vysloužil a ten se stal jeho životním koněm. Oba se pak stali legendami. Alexander jedním z vůbec nejlepších vojevůdců, co lidstvo pamatuje, jeho hřebec - pojmenovaný nyní jako Bukephalos - nejslavnějším koněm starověku.

Alexander byl vychováván k boji a moci a Filip II. o svém synovi hrdě prohlásil, že "pro něj je celá Makedonie příliš malá". Vůbec poprvé mu svěřil velení v bitvě u Chaironeie, Alexander stál v čele početných falang jezdců sedících na vydrážděných koních. Bylo mu tehdy pouhých čtrnáct let. Jako dvaadvacetiletý už dosedal na otcův trůn. Sedět na něm však dlouho nevydržel a brzy jej vyměnil za měkký, pružný hřbet svého vraného Bukephala. Roku 330 před naším letopočtem z něj zavelel na výboj, rozpínat říši, dobývat svět. 

Alexander Makedonský s Bukephalem, detail z tzv. Alexandrova sarkofágu. Zdroj: Wikipedie
Alexander Makedonský s Bukephalem, detail z tzv. Alexandrova sarkofágu. Zdroj: Wikipedie

Dobývat svět

Na hřebci černém jako smola se nadnášel bojechtivý král s chlapecky čistou, nevinnou tváří. Desetitisícová armáda se dala do pohybu, nejprve Thrácií k Dunaji, pak do Ilyrie a dál na východ. Alexander úspěšně dobýval jeden významný středomořský přístav za druhým. Uhranut svými vítězstvími, rozjel se do vzdálené pouštní oázy, do věštírny boha Amona Ra, aby se ujistil o svém nadpozemském původu. Božský zrod přitom nebyl přisouzen pouze vladaři, ale vztáhl se i na jeho uhrančivého oře. O toho pečovali nejlepší štolbové, hojivými mastmi mu potírali zranění i rychlé nohy, otroci mu snášeli nejlepší krmení, křišťálové vody z vybraných studní se směl napít jenom on.  

Alexander pak obrátil přízračného hřebce a s ním celé vojsko do dálek, za nimiž se rozprostírala perská velkoříše a bájná, bohatá Indie. Perský král Dareios Alexandrův záměr již dávno tušil, zprávy od nasazených vojenských zvědů ho v tom jen utvrzovaly. Byl pánem nad vodami, vládl mořím. Jeho hlavní úderná síla spočívala v loďstvu. V zálivech nachystal formace válečných plavidel, po dlouhém pruhu pevniny byly rozesety perské pobřežní hlídky. Alexander dobře věděl, že nejprve musí zničit soupeřovu lodní převahu. Postupoval proto při pobřeží a drancoval jeden přístav za druhým. Nakonec od perského království námořní složky úplně odřezal. Teprve poté stočil své šiky do vnitrozemí a mocnou perskou říši krále Dareia zcela vyvrátil.  

Alexander Makedonský s Bukephalem na mozaice ve Faunově domě, Pompejích. Zdroj: Wikipedie
Alexander Makedonský s Bukephalem na mozaice ve Faunově domě, Pompejích. Zdroj: Wikipedie

Sňatek Evropy s Asií

Po sérii krvavě krutých řeží pronikl jeden makedonský oddíl do nepřátelských řad a otevřel tak cestu. Vyděšení perští bojovníci se ve strachu dali na bezhlavý útěk. V prázdné krajině našli Alexandrovi vojáci opuštěný vůz stranou od cesty, kola zabořená v blátě, vpředu trčeli dva mezci zamotaní do postrojů a nešťastně hýkali. Na dně káry ležel zkrvavený král Dareios, probodaný vlastními vojáky. Slavná Persie padla.  

Na oslavu vítězství uspořádal Alexander velký "sňatek Evropy s Asií", na všech dobytých územích zakládal města, sedmnáct z nich pojmenoval Alexandriemi. Ta největší a světově nejproslulejší leží při samotném ústí Nilu v Egyptě, omývají ji vody Středozemního moře. Stala se střediskem vzdělanosti a proslulým zakončením obchodní tepny starověku - hedvábné stezky - spojnice Asie s Afrikou a Evropou, táhnoucí se až od čínského pobřeží Tichého oceánu.   

Životní příběh výjimečného Bukephala se uzavřel v daleké Indii, kde na následky válečných zranění uhynul. Zdroj: Unsplash
Životní příběh výjimečného Bukephala se uzavřel v daleké Indii, kde na následky válečných zranění uhynul. Zdroj: Unsplash

Bukephalova i Alexandrova smrt

Se svým Bukephalem pronikl Alexander až do Indie, v nejvýchodnějším cípu vybudované říše se příběh jejich, od dětství se táhnoucího přátelství uzavře. Bukephalos, posetý jizvami z četných bitev, ve kterých svému pánovi nejednou zachránil život, tu těžce klesá pod smrtící ranou nepřátelského kopí. Truchlící Alexander pronáší nad mrtvolou svého životního koně památnou větu: "S Bukephalem mohli soutěžit jen Bohové ..." 

Na jeho počest tu zakládá město Bukephalia, zanedlouho je však opouští a obrací se na západ. Na zpáteční cestě ho v Babylonu stihne horečnaté onemocnění, jemuž dvaatřicetiletý fenomenální vojevůdce, Alexander Makedonský, krátce po smrti svého koně podléhá. Do Alexandrie obřadně táhne rakev s jeho mrtvým tělem celé šedesátispřeží.  

Vyobrazení skulptury Bukephala. Zdroj: archiv autora
Vyobrazení skulptury Bukephala. Zdroj: archiv autora

Alexander díky své geniální taktice a rychlé jízdě dokázal to, co se před ním doposud nikomu jinému nepodařilo - porážet i mnohem početnější vojska. Byl výjimečným stratégem, uměl dokonale manévrovat v terénu, využívat všech slabých momentů soupeře k bleskovému útoku, s koňmi napadal protivníkovy formace, jak jen to šlo - čelně i z boků. 

Památník Alexandra Makedonského a Bukephala ve Skopje, hlavním městě Makedonie. Zdroj: Pixabay
Památník Alexandra Makedonského a Bukephala ve Skopje, hlavním městě Makedonie. Zdroj: Pixabay

Smrtí Alexandra se začala rozpadat i jím budovaná světová říše. Legenda odešla, jeden velký sen se rozplynul. 

Autor článku:  Zdeněk Mahler