Dr. Amartya Sen a jeho sen o spravedlnosti

06.12.2021

To, co si mezi sebou přirozeně a jednoduše začínají nastavovat děti ve věku dvou let při hře, se stává předmětem vědeckého bádání. Jedním z těch, kteří se do myšlenky spravedlivého světa v posledním půlstoletí pustili, je špičkový světový ekonom, profesor harvardské univerzity a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1998 Dr. Amartya Sen.  

Pojem spravedlnosti jej přitahoval již od dětství. Avšak ze zcela jiného důvodu než většinu jiných dětí. Narodil se ve východoindickém Bengálsku, kde se ve věku deseti let stal přímým svědkem hladomoru, kterému za oběť padly tři milióny lidí.  

Pan profesor Amartya Sen. Zdroj: Wikipedie, Fronteiras do Pensamento, São Paulo 2012
Pan profesor Amartya Sen. Zdroj: Wikipedie, Fronteiras do Pensamento, São Paulo 2012

Tato událost jej natolik zasáhla, že se jejím souvislostem začal věnovat i ve své následné profesní kariéře. Na základě jeho poznatků zavedla v roce 1990 Organizace spojených národů (OSN) tzv. "index lidského rozvoje" (Human Development Index - HDI). Životní úroveň lidí na naší planetě je od té doby díky panu profesorovi nesrovnatelně přesněji a objektivněji mapována.

Velikost člověka vzrůstá tou měrou, jak se mu daří zvyšovat blahobyt svých bližních.

Mahátma Gándhí   (1869-1948)

Čím pan profesor Amartya Sen přispěl dále? Především novému pohledu na hospodářství, ve které to hlavní už není trh, nýbrž - člověk. Hospodářství světa se dle něj už nesmí zaměřovat pouze na takové tradované ekonomické pojmy, jakými jsou hrubý domácí produkt, míra zisku, rentabilita, reprodukce kapitálu a mnohé další. Hospodářství světa a jeho produkce se podle něj musí zaměřit a sloužit lidské důstojnosti a spravedlnosti. 

Ekonomický růst chápe jako prostředek pro naplnění prosté lidské motivace a její nejvyšší potřeby. Seberealizace. Ve své knize Chudoba a hlad, publikované dlouhých 40 let po bengálském hladomoru, poukazuje na to, že problémem není nedostatek potravin. Těch jsou různě po světě přebytky, které se navíc často likvidují, a zemědělská produkce se uměle potlačuje.  

Zneužívání práce dětí. Zdroj: Samphotostock
Zneužívání práce dětí. Zdroj: Samphotostock

Problémem je nedostatek peněz, které lidé na nákup potravin potřebují. Takto absurdních situací už lidstvo zažilo a samo sobě na planetě Zemi způsobilo celou řadu. Například v polovině 19. století v Irsku, kdy vypukl tzv. bramborový mor. Hlady tehdy zemřel více než milión chudých Irů, přestože ve Spojeném království bylo brambor dost. Profesor Amartya Sen tak odhalil, že hladomory - ať již ten "jeho" v Bengálsku, bramborový v Irsku či mnohý jiný - ve většině případů nejsou nic jiného než trestuhodná ignorace vládnoucích elit, které se nepostarají o základní fyziologické potřeby obyvatelstva vlastní země.

Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života.

Mark Twain  (1835-1910)

Prokázal současně, že trhy při tom fungovaly. Selhal však stát. Místo potravinových zásob by podle něj měly vznikat spíše pracovní příležitosti, díky nimž by se lidé k potravinám mohli dostat. Pohled na svět do budoucna cenami ověnčeného pana profesora s příznačným jménem Sen je plný naděje a optimismu. Spoléhá na to, že lidé jsou schopni myslet. A konat spravedlivě.  

Autor článku:  Zdeněk Mahler

Mohlo by Vás zajímat

Lesy. Majestátné chrámy přírody se špičkami stromů do nebe, už jenom vejít do nich je svátostí provázenou pocitem tiché pokory. Opatrně našlapovat a naslouchat, vnímat jejich kouzlo a klid, nenapodobitelnou harmonii všeho a přijímat, co štědře nabízejí. Letokruhy statných kmenů v sobě, jeden po druhém, rok za rokem, v tenkých přírůstcích jadrného...

Fürstenbergové do Křivoklátska výrazně investovali, přikupovali při tom i nové pozemky. Necelých 200 let jejich působení mělo pro zdejší území největší význam a znamenalo přechod od stále ještě středověké krajiny ke krajině novověké. Část panství přeměnili na užitné lesy, které sloužily potřebám rozvíjejícího se průmyslu, velké lesní celky zaměřené...