Koně a lidé v Druhé světové válce

20.12.2021

V poslední válce, druhé světové, sloužili koně lidem za vůbec nejtěžších podmínek. Za střelby pěchotních děl, v přítomnosti tanků, v atmosféře leteckých náletů, sirén, útoků raketometů. Při práci v nepředstavitelných podmínkách. Vlastně už tu neměli co dělat, byli tu jako nedopatřením. 

Lidé proti lidem, koně proti koním. Naposledy. 

Válku snášeli koně mnohem hůře než člověk. Její dramatické atmosféře a bezpočtu nebezpečných situací nerozuměli, byly pro ně nepřirozené, nedokázali na ně reagovat, byli však nuceni je snášet a trpět. A umírat - zastřelením, na následky zranění, vyčerpání, uvíznutím ve sněhu a blátě nebo na infekční onemocnění. Často byli ponecháni vlastnímu osudu, v lepším případě z "milosrdenství" člověka zastřeleni. Vojáci vzpomínali, jak některé cesty byly úplně lemovány mrtvými nebo umírajícími koňmi. Zdroj: Unsplash
Válku snášeli koně mnohem hůře než člověk. Její dramatické atmosféře a bezpočtu nebezpečných situací nerozuměli, byly pro ně nepřirozené, nedokázali na ně reagovat, byli však nuceni je snášet a trpět. A umírat - zastřelením, na následky zranění, vyčerpání, uvíznutím ve sněhu a blátě nebo na infekční onemocnění. Často byli ponecháni vlastnímu osudu, v lepším případě z "milosrdenství" člověka zastřeleni. Vojáci vzpomínali, jak některé cesty byly úplně lemovány mrtvými nebo umírajícími koňmi. Zdroj: Unsplash

Do druhé světové války nasadili jenom Sověti přes milión dvě stě tisíc koní - kirgizských, zvyklých cválat i pět hodin po horských hřebenech, kabardinských, kteří dokáží za mrazivého protivětru urazit nad propastmi a bystřinami přes šedesát kilometrů denně, a to i padesát dní za sebou, a skvělých donských vytrvalců, kteří za den a noc dokázali uběhnout i 300 kilometrů.

Z nedozírných pastvin tehdejšího Sovětského svazu se na fronty 2. světové války sháněly statisícové proudy koní. Zdroj: Freeimage
Z nedozírných pastvin tehdejšího Sovětského svazu se na fronty 2. světové války sháněly statisícové proudy koní. Zdroj: Freeimage

Potomstvo nejlepších východních stád se každoročně shánělo jako živá řeka z hor do údolí, kde je nakládali na dobytčí vagóny dlouhých vlakových souprav a jako tenoučká nit vinoucí se stepní krajinou mizeli kdesi v dáli, na válečných frontách. Němci do Druhé světové války nasadili ještě neuvěřitelných 11 miliónů koní.

Celkový počet koní zabitých či ztracených ve 2. světové válce není a už nikdy nebude přesně znám. Domů se jich vrátilo minimum. Z 1,2 miliónů odvedených britských koní se zpět vrátilo pouze 60.000, z 136.000 australských koní jeden jediný, klisna Sandy. Zdroj: Pixabay
Celkový počet koní zabitých či ztracených ve 2. světové válce není a už nikdy nebude přesně znám. Domů se jich vrátilo minimum. Z 1,2 miliónů odvedených britských koní se zpět vrátilo pouze 60.000, z 136.000 australských koní jeden jediný, klisna Sandy. Zdroj: Pixabay

Tragédii koní v moderních válečných dějinách završil kuriózní, snad symbolický omyl. "Omyl ze zapomenutí". Eskadrona čtyřicáté čtvrté mongolské jízdní divize, potomků někdejšího chrabrého Džingischána, jeho syna Tamerlána a dalších bojovníků staletí dávno minulých, pod Moskvou v listopadu roku 1941 prudce zaútočila na německou 106. pěchotu.  

Na kost promrzlí a vyhladovělí němečtí vojáci Paulusovy armády táhnoucí na Stalingrad snědli v posledních fázích bitvy roku 1942 skoro 40.000 vlastních koní. Pokud se koně jakéhokoli státu konce války dočkali, domů se ani tak dostat nemuseli. Často byli zubožení, jejich doprava náročná nebo si z válečné vřavy v sobě nesli vysoce nakažlivou vozhřivku či svrab a neprošli by podmínkami přísných karantén. Na cestě z front byli proto rovnou utráceni. Zdroj: Pixabay
Na kost promrzlí a vyhladovělí němečtí vojáci Paulusovy armády táhnoucí na Stalingrad snědli v posledních fázích bitvy roku 1942 skoro 40.000 vlastních koní. Pokud se koně jakéhokoli státu konce války dočkali, domů se ani tak dostat nemuseli. Často byli zubožení, jejich doprava náročná nebo si z válečné vřavy v sobě nesli vysoce nakažlivou vozhřivku či svrab a neprošli by podmínkami přísných karantén. Na cestě z front byli proto rovnou utráceni. Zdroj: Pixabay

S ohlušujícím rachotem pálily německé kulomety své smrtící dávky na čelně útočící mongolské válečníky. Zleva doprava a zase nazpátek. Za chvíli je hotovo. Němci vyndávají prázdné, chladnoucí zásobníky. Mongolové se svými koňmi do jednoho padli, wehrmacht nehlásil jedinou ztrátu. Toto byl v celé dlouhé historii poslední přímý jezdecký útok na válečné frontě. 

Po celých tisíciletích kůň definitivně opouští svoji úlohu zvířete válečného a vyklízí bojiště. Zdroj: Freeimage
Po celých tisíciletích kůň definitivně opouští svoji úlohu zvířete válečného a vyklízí bojiště. Zdroj: Freeimage

Rozhostilo se zrádné ticho a klid. V oblacích kouře se rozplynul tisíciletý fenomén koně jako válečného zvířete. Kůň, mlčenlivý otrok k nepotřebě, po tisíciletích využíván a zneužíván k tomu nejhoršímu, odchází z bitevního pole

Autor článku:  Zdeněk Mahler

Mohlo by Vás zajímat

Jakkoli je náš lidský druh velmi starý a označení Homo sapiens neboli člověk moudrý si neseme již kolem padesáti tisíc let, pojem odpovědnosti je poměrně mladý. Souvisí se slovesem odpovídat - např. politici na otázky svých voličů, proč to či ono pro ně udělali anebo také neudělali - a po zásluze za to sklízet vavříny nebo také pykat. Také po...

Jako skála pevným a nerozbitným kamenem morální inteligence je důstojnost. Toto ryzí slovo pochází z latinského "dignitas" a vyjadřuje rovněž vznešenost. Důstojnost patří k nejzákladnějším hodnotám samotné lidské existence - a současně se považuje za vůbec nejvyšší hodnotu související s kvalitou života. Podle Listiny základních práv a svobod jsou...

Dalším stavebním kamenem morální inteligence je povinnost. Ukládá člověku to, co by měl, má nebo dokonce musí udělat. Protože se k tomu zkrátka zavázal. Nebo mu to přikazují obecně platné normy, zvyklosti a morálka té společnosti, ve které žije. A tedy by se jimi měl řídit. Nebo také zákon. Anebo zkrátka jenom proto - jak již uváděl římský filosof...