Proti ostatním zvířatům

17.12.2021

Kůň svědomitě plnil úlohu služebníka barbarů, ničitelů a násilníků, stejně jako budovatelů, mírotvorců a laskavých ochránců. Pán jej však nevyužíval jen jako zvířete jezdeckého, soumarského či tažného, tedy pracovního a válečného. Už na samém úsvitu lidských dějin ho sedlal i pro svou zábavu a potěšení z rychlé jízdy.

Dokonale vycvičený a poslušný kůň neměl pod jezdcem váhat zaútočit na ostatní zvířata. Zdroj: foto autor
Dokonale vycvičený a poslušný kůň neměl pod jezdcem váhat zaútočit na ostatní zvířata. Zdroj: foto autor

Zatímco dříve lovci vyráželi za antilopami, jeleny či divokými prasaty, aby je skolili pro potravu, nyní vyjížděli za zvěří i pro pobavení. Závodili na dlouhé vzdálenosti, aby změřili své síly. Dvě prastaré lidské potřeby, potřeba obživy a práce, tak velmi záhy přerostly ve vzrušující kratochvíli. Kůň v ní nastupuje do dějin ve své další - a jak se později ukáže - věčné roli zvířete společenského, loveckého a sportovního. 

S koněm pod sebou a lukem s ostrými šípy měl jezdec vše, co k lovu potřeboval. Zdroj: Samphotostock
S koněm pod sebou a lukem s ostrými šípy měl jezdec vše, co k lovu potřeboval. Zdroj: Samphotostock

Nutnost i kratochvíle a rozmar

Vzrušující, oblíbená a vyhledávaná zábava se prolínala s každodenní prací, všedními povinnostmi a vyplňovala volný čas. Byla však dosti náročná a nebezpečná, a proto vždy důkladně připravená a organizovaná. Zejména pro vyvolené. Nejstarší dochované lovecké scény vyobrazují antické panovníky při dramatických situacích na lovu. Stateční velmoži stojí rozkročeni na platech svých dvoukolových vozů, šíp natažený ve vypjaté tětivě míří na bránící se zvíře.  

Lov na lvy v oblasti dnešního iráckého Kujundžiku, někdejšího Ninive, pyšného hlavního města Asýrie.   Zdroj: archiv autora
Lov na lvy v oblasti dnešního iráckého Kujundžiku, někdejšího Ninive, pyšného hlavního města Asýrie. Zdroj: archiv autora

Rychlé a úskočné šelmy - lvi, levharti a tygři - přitom byly před vlastním lovem po desítkách a stovkách pracně pochytány do sítí a poté vypuštěny na otevřená prostranství bez úkrytu a možnosti úniku. Zbývala jen smrt. Dávná svědectví vytesaná do kamene hlavního města asyrské říše Ninive vypovídají o tradicích a zvyklostech tehdejších panovníků. Během jednoho jediného lovu dokázali skolit na čtyři sta padesát lvů, tři sta devadesát antilop a třicet slonů.

Další asyrský reliéf zachycující jednu z nejvrcholnějších štvanic - lov na lvy. I proti těmto životu nebezpečným, útočným šelmám musel být kůň ochoten vyrazit. Zdroj: archiv autora
Další asyrský reliéf zachycující jednu z nejvrcholnějších štvanic - lov na lvy. I proti těmto životu nebezpečným, útočným šelmám musel být kůň ochoten vyrazit. Zdroj: archiv autora

Lovecké vášni propadali jak ctižádostiví velmoži, tak i oduševnělí a ve slovech vybraní umělci, antičtí básníci. Ve svých verších opěvují zážitky z lovů na divokou zvěř takoví velikáni jako řecký Homér či římský Apian, který této zálibě dokonce věnoval celé čtyři svazky svých knih. Dramatická podívaná inspirovala i básníka Vergilia v jeho epické Aeneidě. 

Lov na koním příbuzné onagery (poddruh osla). Zdroj: archiv autora
Lov na koním příbuzné onagery (poddruh osla). Zdroj: archiv autora

Koně, psi i dravci z oblohy

Pro štvaní hrůzou vyděšené zvěře, její snazší dostižení a donesení, či také pro svou pohodlnost, člověk vždy hledal pomocníky. Na prchající zvířata nasadil jiná zvířata ve svých službách. Vedle spolehlivých koní tyto cenné pomocníky objevil v rychlých psech, pádících za obětí po teplé stopě, a v tichých, po nebeské klenbě kroužících dravých ptácích. Podmanění si svobodných letců z oblohy zřejmě navždy zůstane zahaleno tajemstvím. Jisté však je, že s dravci na rukou projížděli hlubokými lesy a temnými hvozdy lovci už v dávném starověku. Přivázáni na kožených poutkách s rolničkami a vábidly se vezli v kolonách i všech dávných kočovníků, táhnoucí nekonečnými asijskými stepmi. Dostali se dokonce na korouhve Attilových jezdeckých šiků, z čela loveckých smeček je za zvěří vypouštěli i ve staré Persii a Indii, Aristoteles ve svých dílech obdivuje sokolníky thrácké. 

Vynález luku byl pro jezdce stejně revoluční jako jízda na koni sama. Zdroj: foto autor
Vynález luku byl pro jezdce stejně revoluční jako jízda na koni sama. Zdroj: foto autor

Lov jako prestiž a bojová průprava

Marco Polo s neskrývaným úžasem popisuje přímo gigantické lovy, k nimž byl za svého pobytu na dvoře Džingischánova vnuka Kublajchána v letech 1272 až 1292 přizván. Lovců na koních bylo několik tisíc, za ohlušujícícho štěkotu psů a pískání dravců je provázelo ohromné množství honců, sokolníků a na dvacet tisíc běžících psovodů. Kublajchán si sokoly nechal dovážet z Altaje, pro jiné dravce posílal až na Sumatru. Tamerlán nasazoval do akce mohutné orly, s nimiž v Buchaře lovil labutě. Obdivovaní a cenní ptáci byli v zajetí i ve volné přírodě přísně hájeni. Ten, kdo v Anglii jen poškodil jejich hnízdo, byl nemilosrdně oběšen či rázně sťat sekerou. 

Koně byli k lovu využíváni od nížin až po špatně přístupné horské oblasti. Zdroj: Pixabay
Koně byli k lovu využíváni od nížin až po špatně přístupné horské oblasti. Zdroj: Pixabay

Pořádání honů plnilo ve starověku i středověku několikerou úlohu. Zásobování panstva a jeho čeledě čerstvým masem ze skolené zvěřiny a společenské vyžití ve vzrušující zábavě. Bylo však i neustálou bojovou výchovou mužů. Ti museli být připraveni a dokonale vycvičeni pro přímý boj. Za každé situace, v každou chvíli, v každém věku. Právě vrhání kopí na běžící zvěř či střelba z luku v prudké honební jízdě k tomu byla výbornou průpravou. 

Dobrý lovecký kůň - to byla nejen potřeba, ale i chlouba, prestiž a reprezentace. Zdroj: foto autor
Dobrý lovecký kůň - to byla nejen potřeba, ale i chlouba, prestiž a reprezentace. Zdroj: foto autor

Vynikající, dokonale vycvičení a přiježdění koně z draze placených importů se bez váhání přibližovali k nebezpečným šelmám až na dosah kopí, i ve vypjatých situacích museli zachovávat klid. Z dvoukolových vozů se lovila výhradně velká zvěř, na nebezpečné lvy jezdci vyjížděli na hřbetech neosedlaných koní. Poslušní a srdnatí koně byli do štvanic honosně postrojeni. Na čabrakách, ochranných pokrývkách hrudi a chráničích hlavy se jim leskly kovové ozdoby, cinkající plíšky či vlnilo barvené pštrosí peří. Starověcí umělci věnovali loveckým motivům nespočet obrazů, reliéfů a soch, koně patřili k nejobdivovanějším a nejpečlivěji ošetřovaným zvířatům. 

Autor článku:  Zdeněk Mahler