GENIUS  LOCI  Křivoklátska. Šlechtická sídla

02.02.2022

Vznik středověkých hradů, opevněných dvorců a tvrzí, které čeští králové přibližně od roku 1110 v křivoklátském loveckém hvozdu zakládali, je obestřen řadou nejasností. Platí to o všech přemyslovských hradech - ani u jednoho není znám přesný rok započetí stavby či jméno skutečného zakladatele. 

Jejich počet na tak relativně malé ploše krajiny je však pozoruhodný a svědčí nejen o velké oblibě tohoto území, avšak i o jeho strategické důležitosti. Nesouviselo totiž pouze s lovem divoké lesní zvěře, nýbrž i s udržováním a ochranou tradičních, často využívaných cest panovníků směrem na západ. Od 12. století navíc plnila zdejší panovnická sídla i úlohu společenskou a symbolickou - byla v nich vedena významná jednání a sepisovány důležité listiny.

Hrad Křivoklát

Dle dochovaných záznamů v Kosmově kronice byl Křivoklát založen kolem roku 1110, jako vůbec první lovecký hrad knížat a králů na tomto území.

Hrad Křivoklát na akvarelu Antonína Mánesa (1835). Zdroj: Wikipedie
Hrad Křivoklát na akvarelu Antonína Mánesa (1835). Zdroj: Wikipedie

Kamennou, pozdně románskou až raně gotickou podobu dostal za vlády Přemysla Otakara I. (1155/1167 ? - 1230) a Václava I. (1205 - 1253), dokončen pak byl za třetího příslušníka rodu, Přemysla Otakara II. (1233 - 1278). Název zřejmě dostal podle okolních křivých stromů ("klátů") či plošiny ("plátu"), na které byl vybudován.

Část tzv. manských domů na dolním nádvoří se slunečními hodinami a latinským nápisem Horas non numero, nisi serenas neboli "Počítám jen ty hodiny, které jsou jasné".  Zdroj: foto autor
Část tzv. manských domů na dolním nádvoří se slunečními hodinami a latinským nápisem Horas non numero, nisi serenas neboli "Počítám jen ty hodiny, které jsou jasné". Zdroj: foto autor

Hrad Křivoklát byl místem, kterým procházely důležité dějinné události. Od počátku 13. století přebral roli hlavního panovnického sídla, a to v souvislosti s listinami, které na něm vydával Přemysl Otakar I. i jeho syn Václav I. 

Po kamenitém, gotickou klenbou zastropovaném hlavním vjezdu na dolní nádvoří hradu Křivoklát. Zdroj: foto autor
Po kamenitém, gotickou klenbou zastropovaném hlavním vjezdu na dolní nádvoří hradu Křivoklát. Zdroj: foto autor

V raném dětství zde byl svým otcem Janem Lucemburským několik let vězněn pozdější český král a římský císař Karel IV. Jako dospělý se sem pak vrátil - se svou již těhotnou manželkou Blankou z Valois. Narodila se jim tady dcera Markéta, budoucí královna uherská.  

Za dveřmi křivoklátského hradu se odehrávaly významné události a důležitá rozhodnutí našich dějin. Zdroj: foto autor
Za dveřmi křivoklátského hradu se odehrávaly významné události a důležitá rozhodnutí našich dějin. Zdroj: foto autor

V dramatických letech husitských válek byly na Křivoklátu, v hloubi a bezpečí tmavých, špatně přístupných lesů, před zcizením či zkázou ukryty české korunovační klenoty. Za Rudolfa II. tu byl vězněn anglický alchymista Edward Kelley, který důvěřivému císaři sliboval nemožné - bohatství proměnou kovů ve zlato a nesmrtelnost v podobě elixíru života.

Týřov a další 

Křivoklát byl sice prvním hradem knížat a králů ve zdejších hvozdech, nebyl však jediným. Počet všech hradů, tvrzí a opevněných dvorců, které tu panovníci postupně zakládali, dosáhl dvanácti. 

Tiché a poklidné, přesto však silné  vnímání dávných dějin na rozlehlých hradních nádvořích. Zdroj: foto autor
Tiché a poklidné, přesto však silné vnímání dávných dějin na rozlehlých hradních nádvořích. Zdroj: foto autor

Dalšími byly Týřov, lovecký a strážní hrad nad Berounkou, zmiňovaný již v roce 1249, Jinčov, Jivno, Hradiště u Slatiny, Řebřík, Krakovec, na kterém pobýval a kázal mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice, Točník, stavěný Václavem IV. mezi roky 1398 a 1401 jako luxusní diplomatické sídlo v blízkosti hlavní zemské cesty směrem na západ, Žebrák a Zbiroh nebo známý dvorec ve Zbečně, který po celé 12. století sloužil jako jedno z center knížecího hvozdu. A také v zapomnění již upadlé tvrze Bušohrad a Stražiště. Po řadě z nich v krajině Křivoklátska zbyly jen chabé, špatně znatelné obvodové zdi, vyčnívající nevysoko nad zem, po jiných už ani ty ne. 

Nižbor

Původně středověký hrad Nižburg či Miesenburg, tedy dnešní Nižbor, byl zřejmě založen Přemyslem Otakarem II. a vystavěn díky štědrým ziskům z jihlavských a kutnohorských stříbrných dolů. 

Zámek Nižbor na vysokém ostrohu nad řekou Berounkou. Zdroj: foto autor
Zámek Nižbor na vysokém ostrohu nad řekou Berounkou. Zdroj: foto autor

Plnil funkci správního centra podbrdského kraje a patřil k oblíbeným sídlům krále Václava II. (1271 - 1305). Často však měnil vlastníka a tím i svůj osud - byl v zástavě, chátral, pak byl dokonce dobyt. Jindřichem Konrádem ze Šanova byl poté přestavěn na renesanční zámek, radikální změnou však prošel až v letech 1720 - 1725, kdy definitivně ztratil hradní ráz. Jako jedno ze svých správních center jej využívali Fürstenbergové, kteří Křivoklátsko vlastnili v letech 1734 až 1928.

Lány

Pojmenování obce Lány pochází z dávného způsobu dělení tamních rozlehlých pozemků. První písemná zmínka o lánské tvrzi je datována do roku 1392, kdy celou ves vlastnil vladyka Hašek z Lán. Panské sídlo tehdy mělo podobu dřevěného stavení a bylo součástí poplužního dvora. 

Mezi nemovitosti panovníků vyšších vrstev se Lány dostaly o dvě stě let později, v roce 1589, kdy byla obec královskou komorou zakoupena pro samotného císaře Rudolfa II. Ve stejném roce začala přestavba lánské tvrze na lovecký letohrádek. I Habsburkové totiž měli berounské lesy ve velké oblibě pro jejich bohatství lovné zvěře, proto byly Lány za jejich vlády trvale připojeny ke křivoklátskému panství.

Konečnou podobu lánskému zámku dali během svého dvousetletého panování Fürstenbergové. Nechali přistavět rozměrnou rokokovou kapli, rozlehlé druhé patro i mansardy v patře třetím. Zámek Lány s celkem 60 obytnými místnostmi se tak od roku 1883 stal jejich hlavním rodovým sídlem.

Autor článku a fotografií:  Zdeněk Mahler