Prorokových všech pět

21.12.2021

Zdálo se, že u starobylých národů kůň dosáhl svého vrcholu a nemohl stoupat výš. Jako by se už nemohlo stát nic výjimečnějšího, jako by už nikdo nic nemohl očekávat. A právě tehdy se stal další v řadě zázraků, které člověku jeho vztah ke koni přinesl. Počátek byl spíše dílem náhody, k pokračování došlo pod tlakem náboženského fanatismu a výsledek? V prostředí nesnášenlivých svárů, vražd a krveprolití vznikla nová podmanivá krása plná tajemství, svobodná a překypující životem. Koně jako z pohádek tisíce a jedné noci.  

Vyprahlá poušť pokrývá téměř celý Arabský poloostrov. Zdroj: Samphotostock
Vyprahlá poušť pokrývá téměř celý Arabský poloostrov. Zdroj: Samphotostock

Nad tichou pouští se nesl chladivý vánek. Měkce hladil zlatavou krajinu a jak šel čas, přesýpal v ní písek a měnil její tvář. 

Kůň jako dílo Alláhovo

Ten vánek vzal do dlaně Alláh, dýchl na něj a řekl: "Zhmotni se! Chci z Tebe stvořit bytost ke slávě své a zhoubě nepřátel." Alláh stvořil koně. Tak praví jedna z arabských legend či bájí, kterou vyprávějí beduínské kmeny, potomci biblického Izmaela, syna Abrahámova a otrokyně Agar. A když Bůh koně stvořil, pravil: "Tobě rovného jsem neudělal, všechny poklady Země teď leží mezi Tvýma očima."  

Roli stvořitele koní muslimové přisoudili Bohu, sami však jeho dílo ještě zdokonalili. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, ve vyprahlých pouštích Arábie, v končinách krajně nehostinných, vychovali jedno z nejkrásnějších a nejušlechtilejších plemen koní.

Podle arabské báje stvořil koně - "bytost ke slávě své a zhoubě nepřátel" -  všemocný vládce světa Alláh. Zdroj: Pixabay
Podle arabské báje stvořil koně - "bytost ke slávě své a zhoubě nepřátel" - všemocný vládce světa Alláh. Zdroj: Pixabay

Pomalá houpavá chůze zvířat, žár poledního Slunce, prázdné vaky na vodu a blouznivé vidiny spásné oázy. Zástupy arabských kočovníků odedávna táhly nekonečnou pouští, nohy naložených velbloudů otiskovaly do hladkého žlutého povrchu svá chodidla - řetězce stop, které vítr stačil jemným pískem převát dřív, než se s jinými mohly zkřížit. Přesto za staletí v bezbřehé měnící se poušti vznikly důležité obchodní tahy, hlavní karavanní cesty.

Prorok Mohamed

Jejich křižovatky se staly základem význačných měst, mezi nimi i Mekky a Mediny. Pětadvacetitisícová Mekka byla důležitým obchodním střediskem staré Arábie i vyhledávaným poutním místem. Obývali ji usedlí beduíni, kteří zde vybudovali tvrz starého pohanského kultu. V menší, severně položené Medině, obklopené šumícími datlovými háji, se projevovaly vlivy spíše židovské. S městem totiž sousedily početné osady obývané Židy. Mekka a Medina tak vedle sebe žily na poušti jako dvě znesvářené sestry.  

Arabskou pouští odedávna táhly karavany poutníků a kupců s naloženými velbloudy a koňmi a procházely  důležitými centry Mekkou a Medinou.  Zdroj: Pixabay
Arabskou pouští odedávna táhly karavany poutníků a kupců s naloženými velbloudy a koňmi a procházely důležitými centry Mekkou a Medinou. Zdroj: Pixabay

Mezi kočovníky a obchodníky arabské Mekky povstal kolem roku šest set deset našeho letopočtu jistý Mohamed. Až do své čtyřicítky žil bezvýznamným životem řadového obyvatele, jako manžel o mnoho starší, bohaté ženy a nebyl ani příliš vzdělán. Snad to byli právě Židé, v Mekce ne zrovna častí a vítaní, kteří Mohameda obrátili na víru v jednoho pravého Boha. Mohamed se pak prohlásil za nového proroka, soustředil kolem sebe hlouček stoupenců, který se zanedlouho rozrostl. 

To už celá Mekka zbystřila. Mohamedova kázání zaváněla buřičstvím a podezřením, že se Mohamed chce stát diktátorem. Beduíni proto mohamedánům zabavili veškerý majetek a vyhnali je do křesťanské Habeše. Mohamed bloudil pouští, odevšad byl vyháněn. Nezbylo mu než vrátit se do Mekky. Vše nasvědčovalo tomu, že jeho učení se neprosadí a zanikne. V té době už padesátiletý prorok však náhle dostal poselství z místa, kterého by se nenadál - z Mediny. Tamní obyvatelé mu vzkázali, aby přišel a vládl městu ve jménu Boha. Beduínům v Mekce bylo hned jasné, co by znamenalo, kdyby buřičský kazatel ovládl město ležící na jejich hlavním karavanním tahu do Sýrie. Rozhodli proto, že Mohamed musí zemřít. V noci vnikli do Mohamedova domu. Prorok však na nic nečekal, už dávno měl nachystané koně a se svou družinou unikl. 

Prchajícího proroka Mohameda a jeho stoupence pohltila černá noc 6. července roku 622, později nazvaná jako Hidžra.  Zdroj: Pixabay
Prchajícího proroka Mohameda a jeho stoupence pohltila černá noc 6. července roku 622, později nazvaná jako Hidžra. Zdroj: Pixabay

Prudce vyrazili z bran města, mlčenlivá královna poušť jim otevřela svou nekonečnou náruč. Jezdci v sedlech ženoucí koně, strach ze smrti v zádech a klenba hvězdné oblohy nad hlavou. Tak vypadala Hidžra, památná noc šestého července roku šest set dvacet dva, počátek islámského letopočtu a - jak se později ukázalo - i jedno z nejdůležitějších dat v dějinách chovu koní. Zvířata cválala hlubokým pískem po několik dní, chlad noci se střídal s poledním žárem, žhavé slunce se opíralo do jejich zplavených, vyčerpaných těl, štvanci na jejich hřbetech je nelítostně pobízeli dál. 

Pět klisen Mohamedových

Konečně prorok zavelel k odpočinku a přikázal napojit koně z nedalekého pramene. Mohamed sledoval, jak se vysílená, prachem pouště pokrytá a palčivou žízní sužovaná zvířata hrnou k vodě. V té chvíli dostal nápad: aby si ověřil bezmeznou poslušnost své družiny, vydal z malé trubky signál svolávající poutníky i koně k dalšímu pochodu. Ze stáda se v ten okamžik oddělilo pět klisen. 

"Al Khamsa al-Rasul Allah" neboli "Všech pět" klisen prokázalo proroku Mohamedovi mimořádnou oddanost. Zdroj: Samphotostock
"Al Khamsa al-Rasul Allah" neboli "Všech pět" klisen prokázalo proroku Mohamedovi mimořádnou oddanost. Zdroj: Samphotostock

Aniž svlažily pysky ve vodě, vrátily se ke svému pánovi, připraveny jej následovat. Užaslý Mohamed v tom spatřil šťastné znamení. Rozhodl se, že na těchto koních založí velkolepý chov. Vznešeně je označil jako "klisny Prorokovy" a přidělil jim tajemná jména. Sak-La-We (což volně přeloženo znamená "ta, která v mládí hodně trpěla"), Ku-Hai-Lan (neboli "černá antilopa", ta prý byla klisnou samotného Izmaela), U-Bai-Ian, Had-Ban a Ham-Da-Ne. Všechna ta jména znamenají uctivou chválu a obdiv. Do historie klisny vešly i pod legendárním názvem Al Khamsa al-Rasul Allah neboli "Všech pět".  

Jakmile Mohamed dorazil se svými druhy do Mediny, sebral početné vojsko a začal šířit islám. Pochopil, že bez výkonných koní by neměl vyhlídku na úspěch. Hned proto zařadil "Všech pět" do chovu. Klisny skutečně začaly rodit hříbata nebývalých schopností a kvalit.  

Povstal arabský kůň

Arabští koně tak nastoupili cestu vstříc světové slávě, v příštích staletích rozhodujícím způsobem ovlivní vznik teplokrevných plemen na celém světě. Chov arabských koní vzešel z potřeb islámu, náboženství se šířilo na jejich hřbetech. "Existují dvě zbraně, nad které není - islámský fanatismus a dobrý kůň", pravil uznale Mohamed.

Prorok, sám výborný jezdec a milovník koní, nabádal souvěrce v súrách Koránu, svatém písmu muslimů, k lásce k těmto zvířatům, stejně tak jako k jejich chovu. Byly do něj vepsány lákavé výzvy, jako "Podáš-li koni zrno, bude Ti odpuštěn hřích" nebo proslulá pravda, že "Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu". Roku šest set dvacet devět vstoupil Mohamed do Mekky jako její pán. Po celé zemi se začaly stavět svaté stánky, sloupové mešity s kazatelnou a výklenkem na modlení, vždy obráceným směrem k Mekce. Starobylá svatyně se musela sklonit před novým náboženstvím, dokonce se proměnit v jeho centrum. 

"A bůh vzal do dlaně jižní vítr, foukl do něj a stvořil koně. A když bůh stvořil koně, řekl tomu úžasnému stvoření: Stvořil jsem vás jako žádné jiné. Ve vašich očích jsou skryty všechny poklady světa. Budete vozit na zádech mé přátele a vaše sedlo bude sedlem pro ty, kteří se ke mně modlí. Budete létat bez křídel a bojovat bez meče.“ Korán. Zdroj: Pixabay
"A bůh vzal do dlaně jižní vítr, foukl do něj a stvořil koně. A když bůh stvořil koně, řekl tomu úžasnému stvoření: Stvořil jsem vás jako žádné jiné. Ve vašich očích jsou skryty všechny poklady světa. Budete vozit na zádech mé přátele a vaše sedlo bude sedlem pro ty, kteří se ke mně modlí. Budete létat bez křídel a bojovat bez meče.“ Korán. Zdroj: Pixabay

Při vší lásce a náboženskému obdivu ke koním je však muslimové nijak nešetřili. Koně byli cenní především jako prostředek k šíření islámu. I zásady chovu byly nelítostné: hříbata se odstavovala od matek už v jednom měsíci věku a stála na Slunci před stany, přivázána ke kůlům. Muslimové věřili, že "před stanem, kde stojí kůň, se zlí duchové zastaví". Beduíni dokrmovali hříbata velbloudím mlékem, datlemi a hrstkou suchého ječmene. Krmení bylo úplným obřadem, který měl své zdůvodnění v Koránu: "Každé zrnko ječmene, které dáš svému koni, Alláh zapíše do knihy dobrých skutků." 

Arabský kůň vyniká svou krásou a elegancí, inteligencí, přátelskou povahou a díky pouštnímu původu houževnatostí a vytrvalostí. Zdroj: Pixabay
Arabský kůň vyniká svou krásou a elegancí, inteligencí, přátelskou povahou a díky pouštnímu původu houževnatostí a vytrvalostí. Zdroj: Pixabay

K jízdě pouští byly i nadále používány takřka výhradně klisny. Byly skromnější, lépe překonávaly horko a hlad, běžně urazily přes sto dvacet kilometrů za den. V poušti také neprozrazovaly své jezdce řehtáním, i za běhu dokázaly vyměšovat, a tak při útěku nezdržovat. Svým potomstvem navíc rozmnožovaly beduínův majetek, přes noc proto směly přebývat i ve stanu s arabskými ženami. Nebylo žádnou výjimkou, kdy cestu z Jemenu do Kuvajtu, dlouhou dvě stě osmdesát pět kilometrů, uběhla jezdcem zatížená klisna za tři dny, bez vody a potravy. Teplota ve stínu přitom dosahovala až padesáti dvou stupňů Celsia.  

Ve špatně přístupných oblastech pouště strážili Arabové čistotu plemene i koně samotné po celých 1.400 let ... Zdroj: Pixabay
Ve špatně přístupných oblastech pouště strážili Arabové čistotu plemene i koně samotné po celých 1.400 let ... Zdroj: Pixabay

Od dávných dob sledovali arabští chovatelé pečlivě rodokmen každého ze svých koní. Pravý arabský kůň si nesl hrdé označení "assil", čistokrevný. Pokud některý nevzešel z prapůvodních Mohamedových pěti klisen, byl sám i s veškerými potomky označen jako "kadish" - nečistý, nepravý, méněcenný. Těm "pravým" dávali beduíni ušlechtilá jména - Emir (Princ), Kader (Mocný), Gazlan (Jak stádo jelenů), Farhan (Veselý), Nader (Vzácný), Kokeb (Celý svět). Nejlepší chovy měli beduíni kmenů Šomár, Anase a Wahhábí na těžko přístupné náhorní planině Nedžed. Dlouho je drželi v ústraní, svět o nich mnoho nevěděl. Odprodat chovnou klisnu pro ně bylo nemyslitelné, na okrajích pouště se zbavovali leda přebytečných hřebců. Ve špatně přístupných a bedlivě střežených oblastech uprostřed pouště Arabové strážili čistotu svého chovu po celých čtrnáct set let. 

... a ke štěstí ostatního světa a celé řady dalších plemen se jim uhlídat své vlastní koně nakonec nepodařilo.   Zdroj: Pixabay
... a ke štěstí ostatního světa a celé řady dalších plemen se jim uhlídat své vlastní koně nakonec nepodařilo. Zdroj: Pixabay

Krev pěti žíznivých pouštních klisen proroka Mohameda se za staletí postupně rozpustila v žilách koní celé této planety. Pouhá minuta v hloubi nekonečného prostoru a času, zdánlivá náhoda v hloubi arabské pouště zásadně rozhodly o chovu těchto zvířat pro následující tisíciletí. Pouhá minuta v hloubi nekonečného prostoru a času pootočila vývoj novým směrem.

Autor textu:  Zdeněk Mahler

Mohlo by Vás zajímat

Stejně tak jako jiné vědní obory, vývojem prochází i genetika a již několik let jí otřásají nové objevy. Postarala se o to jedna z disciplín molekulární biologie, tzv. epigenetika (z řeckého "epi" neboli mimo to, na povrchu).

Niterný počátek zrodu a vývoje každého člověka protkává vlákno kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Toto jedinečné vlákno je základním nositelem dědičnosti a kóduje přesný stavební plán našeho těla.

Domov je soukromí, bezpečí a teplo. A v nich pevná a soudržná rodina. Budování domovů a pevného rodinného zázemí, jasně vymezených "hájemství" a "kotevních přístavů" pro city a vzájemné porozumění, je jeden z nejosvědčenějších způsobů, jak se ubránit následkům nežádoucího civilizačního tlaku. A současně způsob, jak budovat korektní a zdravé vztahy...