Lidský mozek jako závazek

05.12.2021

Od přírody jsme my lidé dostali jedinečný dar - schopnost mluvit a abstraktně myslet. Centrum obou těchto schopností leží v lidském mozku. Právě jím se tolik odlišujeme od ostatních živočichů.

Mozek jako orgán důležitý pro přežití.            Zdroj: Samphotostock
Mozek jako orgán důležitý pro přežití. Zdroj: Samphotostock

Přímo vědecky bylo prokázáno, že existuje pouze jediný tvor na planetě Zemi schopný řešit úlohy, které svou náročností přesahují jeho každodenní praktický život. Člověk.

Lidský mozek jako výsada.       Zdroj: Samphotostock
Lidský mozek jako výsada. Zdroj: Samphotostock

Lidský mozek

Co k tomu má k dispozici? Mnoho ne, avšak přesto. Stačí mu jeden malý orgán připomínající jádro vlašského ořechu. Váží přibližně 1,4 kg a z více než 2/3 jej tvoří voda. Zbytek jsou tuky a bílkoviny. Mozek.  

Do zdánlivě jednoduché podoby a zanedbatelné hmotnosti se složitě vyvíjel celé desítky miliónů let. Jen jedna jeho malá a tenoučká část, neokortex neboli šedá kúra velkého mozku, je stará přibližně 10 miliónů let. Právě ta představuje opravdové řídící centrum našeho abstraktního myšlení a schopnosti celistvého vnímání světa. Ostatní části jsou dokonce ještě mnohem starší. Do své konečné dnešní podoby se náš mozek zformoval teprve před 50 tisíci lety.  

Přemýšlení o minulosti, současnosti i budoucnosti, vyjadřování pocitů, schopnost mluvit ...        Zdroj: Samphotostock
Přemýšlení o minulosti, současnosti i budoucnosti, vyjadřování pocitů, schopnost mluvit ... Zdroj: Samphotostock

V té době už jej užíval tzv. člověk z mladšího paleolitu. A od této zlomové dějinné fáze až podnes se takovým dokonalým mozkem pyšníme i my. Díky tomu se neméně hrdě nazýváme Homo sapiens neboli "člověkem moudrým". Umíme mluvit, jsme schopni vyjadřovat pocity, dokážeme propojovat události minulé, přítomné i budoucí. Zkrátka - v hlavě nám to krásně hraje. A ještě jednu výsadu díky takto vyvinutému mozku máme. Jsme schopni (ne vždy však ochotni) vnímat, kontrolovat a ovládat projevy svého vlastního chování. Pro zachování existence na této planetě jsme tedy vybaveni více než dobře. Tak tedy Homo sapiens neboli člověk moudrý.

Člověk je jediný tvor mezi živočichy, který se umí červenat, a je také jediný, který k tomu má mnoho důvodů.

Mark Twain (1835-1910)

Řada antropologů se přitom kloní k názoru, že klíčovou skutečností pro další formování našeho ducha bylo ad absurdum násilí

Od lovu ...      Zdroj: Samphotostock
Od lovu ... Zdroj: Samphotostock

Povaha lovců

Zabíjení živé kořisti a přechod člověka od rostlinné potravy k masité. Získávání pohyblivé potravy nás totiž nutilo přemýšlet - jak taková zvířata skolit, navíc když byla několikanásobně větší a silnější než my sami. Už tehdy jsme vážili jen několik desítek kilogramů, byli jsme drobní, bosí, slabí, pomalí a zranitelní. Ale čím dál chytřejší. 

Přechod k promyšlenému lovu velkých zvířat tedy měl jednoznačný vliv na doslova dědičné upevňování mentality lovce v nás. Tu si v sobě ostatně, ať již vědomě či nevědomě, neseme do dnešních dnů. Často ji uplatňujeme např. při dobývání přízně partnera, získávání různých výhod či dosahování cílů v práci nebo ve sportu. 

Opravdové lidi z nás udělalo zemědělství

Z dravých lovců jsme se začali stávat poklidnými, protože usazenými chovateli a pěstiteli. Naši další existenci i rozvoj ducha totiž začal formovat snad vůbec nejrevolučnější proces biologického významu v historii - domestikace zvířat a začátky pěstování kulturních plodin.  

... přes zemědělství ...  Zdroj: Samphotostock
... přes zemědělství ... Zdroj: Samphotostock

Byla to tedy opět matka příroda se svými zvířaty a rostlinami, která nám napomohla a výrazně nás posunula dále. Vytvářeli jsme si zásoby, díky kterým jsme najednou měli více volného času. 

Duševní tvorba a vynalézavost

Neutuchající činnost šedé kúry velkého mozku nás podněcovala k činorodosti a vynalézavosti. Jinými slovy - začali jsme se zabývat duševnem. Hluboce vrozenou dětskou hravost jsme si udrželi až do dospělosti a v uvolněném čase ji rozvíjeli do vážnějších forem.  

... k umění.     Zdroj: Samphotostock
... k umění. Zdroj: Samphotostock

V podobě poutavých zvířecích motivů jsme na stěnách vlhkých jeskyní a s barevnými hlinkami v ruce pokládali základy malířství, hnětením mazlavé hlíny v dlaních keramice a sochařství, lačným vysáváním morku z dlouhých píšťalovitých kostí zvířat jednoduchým hudebním projevům. Pomalu ale jistě tak vznikaly prvky kultury a umění.   

Autor článku:  Zdeněk Mahler

Mohlo by Vás zajímat

Kdybyste dostali otázku, k čemu byste život přirovnali, jak byste odpověděli? Někdo tvrdí, že je jako dlouhá nit, která se vine nahoru a dolů, mezi vzestupy a sestupy. Když se dostane na dno, obrátí se a zvedne. "Neboj, to bude lepší a vše se v dobré obrátí", často slýcháme. Mnozí lidé takto život vnímají.

Z podstaty motivace vyplývá, že podmínkou pro její vznik a působení je i nutnost respektovat jeden druhého jako "člověk člověka". Bez rozdílů. A chovat se k sobě slušně. Slušnost je ostatně součástí naší celkové reputace. Žádný zákon či nařízení, nikdo a nic ji přitom za nás nevybuduje. Je to tedy jen a pouze na nás.

Na téma motivace pracovníků ve společnostech se toho už napsalo velmi mnoho. Nemalá část se soustřeďovala na aktuální motivační faktory doby - především na prvky vnější motivace, a to materiální povahy. K těm patří různé formy mzdy a programy zaměstnaneckých benefitů. Ostatně - nejsou ničím novým.