Máme to v genech

22.06.2022

Niterný počátek zrodu a vývoje každého člověka protkává vlákno kyseliny deoxyribonukleové (DNA).  Toto jedinečné vlákno je základním nositelem dědičnosti a kóduje přesný stavební plán našeho těla.

Na délku měří asi dva metry a je poskládáno tak dokonale, že se celé vejde do buněčného jádra velikého pouhou tisícinu milimetru. Vyjádřeno číselně - 2 m v 0,001 mm ...

Zázračné vlákno vinoucí se jádrem každé tělesné buňky. Zdroj: Samphotostock
Zázračné vlákno vinoucí se jádrem každé tělesné buňky. Zdroj: Samphotostock

Během růstu a vývoje dodává lidskému tělu informace nezbytné pro to, aby se v něm uskutečnily veškeré reakce či procesy v nekončícím sledu. A k tomu ještě na přesně určeném místě. Díky DNA tak na správném místě vznikne např. buňka kostní dřeně, na jiném buňka svalová, mozková či jiná.

Jsme člověku dlužni více než jen za potravu a oheň. Jsme člověku dlužni člověka.

R.W. Emerson (1803 - 1882)

Aby mohl celý systém dokonale fungovat, je vlákno kyseliny deoxyribonukleové stočené v buněčném jádru doslova každé z asi 100 biliónů buněk tvořících náš organismus. Každý z nás si tedy v sobě neseme asi sto biliónů dvoumetrových vláken DNA. A navíc - kyselinou deoxyribonukleovou vytvářený stavební plán či genetický program je u 99,9% lidí na planetě Zemi stejný.

Tak různí a přitom všichni stejní. A sobě rovní. Zdroj: Samphotostock
Tak různí a přitom všichni stejní. A sobě rovní. Zdroj: Samphotostock

Pouze zbývající 0,1% (!) způsobuje veškerou odlišnost každého jednoho člověka - z více jak 7 miliard - od druhého. Navzdory veškerým odlišnostem (v národnostech, v podobě, ve zbarvení pokožky, vyznání, názorech či tradicích) tedy máme my všichni lidé na celém světě k sobě geneticky tak blízko. 

Autor článku:  Zdeněk Mahler

Mohlo by Vás zajímat

Před mladým člověkem se otevírá život. Leží mu u nohou a je mu plně k dispozici. Je jeho. Nyní je na něm, jak s ním naloží. Z dětství a dospívání si do něj nese bohatou výbavu, kterou mu za celou dosavadní éru dodali jeho rodiče, blízcí, školy a společnost. Nastává nejdelší životní etapa, dlouhá od 20 do 65 let. Nastává období dospělosti. ...

Zdá se, jako by jinak štědrá matka příroda člověka po jeho šedesátém pátém roku věku již ničím příliš neobdarovávala. Jeho tělesné i duševní síly ubývají, zdravotní potíže se projevují stále častěji. Nejeden člověk v tomto věku již je sám a o to snadněji upadá do smutku. Tzv. staropaměť, neboli paměť na události dávno minulé nebo na to, co se...