Období „proč“

Mnozí odborníci (pedagogové, psychologové) doporučují, aby děti nebyly do kolektivu včleňovány příliš brzy. Občas dokonce otevřeně vystupují proti různým zařízením péče o děti, do nichž rodiče umísťují své potomky již v prvním roce věku. Někdy dokonce i dříve.  

Poukazují přitom na výsledky mezinárodních studií, v nichž vědci po dobu mnoha let pozorovali chování a kognitivní vývoj (tedy vývoj do jednoho roku věku) několika set malých dětí. V případě, že byly umísťovány do jeslí příliš brzy, projevily se u nich ve věku "teenagerů" výrazně slabší socio-emoční dovednosti. A nejen to.

Tyto děti se nezřídka vyznačovaly i významnými poruchami chování, jako například kouřením, konzumací alkoholu a drog, krádežemi či vandalismem. Tedy projevy tzv. přesměrované agrese. Jiné studie prokázaly u dětí v jeslích a školkách podobnou hladinu kortisolu (tzv. stressového hormonu), jakou mají vystressovaní top manažeři ve firmách.   

První dva roky života jsou velmi citlivou fází. Je to období, kdy se nejaktivněji formuje osobnost dítěte. 

Citlivě a trpělivě

Na přístupu matky a otce, kteří dítě vedou a působí na něj (čtou mu pohádky, povídají si s ním, trpělivě vysvětlují, jdou mu příkladem), poklidném rodinném zázemí a pozitivních podnětech do značné míry závisí, zda z dítěte vyroste optimista či pesimista, člověk milující a citlivý. Nebo naopak chladný, důvěřivý či podezíravý.   

Kolem třetího roku věku se dítě již nespokojí jen s pouhým pojmenováním věcí. Začíná o nich přemýšlet. Pro jeho rodiče tak začíná dosti vysilující období. Tím, že se dítě snaží všemu přijít na kloub a stává se hloubavým badatelem a objevitelem, zahajuje své pověstné období zvané "proč".  

Tímto pro rodiče poněkud devastujícím slovem na začátku každé z nekonečné řady otázek se zajímá o vše, co vidí nebo slyší a obrací se na ně s vytrvalou potřebou vše také hned vysvětlit. Nenabídnou-li rodiče dítěti v tomto pro něj "hladovém" období dostatečnou či dokonce jakoukoli odpověď, potlačí jeho zájem. Potřeba poznávání v něm může být jednou provždy výrazně utlumena. Už nikdy v budoucnu nebude tak vnímavé, už nikdy v budoucnu se totiž nenajde taková příležitost pro rozvoj myšlení, jako je tomu právě teď.

Navíc - dítě v tomto období rodičům předkládá jedinečnou nabídku. Nalézá doslova zalíbení (a tedy vykazuje mimořádnou ochotu) v učení se všemu tomu, co je a není správné. Mnohem snadněji než kdykoli jindy nyní pochopí a přijme "mantinely", tzv. svobodu v řádu. Tedy obecně platné normy a pravidla chování, které jej povedou na další cestě jeho životem.  

Autor článku:  Zdeněk Mahler