GENIUS  LOCI  Křivoklátska. Ochrana přírody

02.02.2022

Křivoklátsko se svojí rozlohou 628 km2 představuje jeden z posledních velkých lesních komplexů a pahorkatin střední Evropy. Bohatství živočichů, rostlin, geologie, vodních toků a ploch, přírodních a historických památek v něm je tak unikátní, že si jednoznačně zasluhuje velkou pozornost a pečlivou ochranu. Jeho bohatství navíc není plně probádané - Křivoklátsko stále skrývá řadu tajemství, jejichž odhalení čeká na nás i celé generace našich následovníků. 

Zdá se, že toto vše si dobře uvědomovali i naši dávní předci. Knížecí a pozdější královské revíry na tomto území podléhaly přesným pravidlům, jak lesy v nich správně využívat. Karel IV. ve svém zákoníku Maiestas Carolina pro královský lovecký hvozd dokonce používal termín "conservatio". Tím se rozumělo odlišné zacházení od běžného lesa - bez dovolení se tu například nesměl pokácet jediný strom, v opačném případě hrozil trest utnutí ruky. Současně to byla jakási předzvěst později vyhlašovaných rezervací.  

Přitažlivost Křivoklátska v detailech. Zdroj: foto autor
Přitažlivost Křivoklátska v detailech. Zdroj: foto autor

Z králova rozhodnutí bylo v tomtéž zákoníku současně uvedeno, že Křivoklátsko je a bude nezcizitelným majetkem Koruny české. Panovníci již tehdy pochopili, že nejlepší ochranou lesa a přírody vůbec bude nepřístupnost některých území.  

Mezi lety 1658 a 1928, tedy celých 270 let, Křivoklátsko vlastnila šlechta. Ta jej získala po předchozí správě Koruny české. Zásadní význam přitom mělo posledních 200 let panování Fürstenbergů, kteří dali Křivoklátsku dodnes přetrvávající podobu. 

Obory

Aby podpořili chov lesní zvěře a zvýšili její stavy, začali zde Fürstenbergové zřizovat obory. Jedna z prvních, o nevídané rozloze 9.600 ha, byla založena v roce 1713 v severní části Křivoklátska (tehdy ještě Valdštejny), po ní následovaly obory další, dnes již zcela zaniklé - u Zbirožského zámku, Točníku, Nového Domu, Broum, jelení obora poblíž zámečku Leontýn i jinde.  

Krásná a něžná zvěř srnčí. Zdroj: Pixabay
Krásná a něžná zvěř srnčí. Zdroj: Pixabay

Nechovala se zde však pouze původní zvěř - módou se stalo dovážení a vysazování v té době exotických druhů, a tak zde byla roku 1736 poprvé vysazena zvěř dančí, v roce 1895 jeleni sika a Dybowského, o dva roky později i první pár muflonů.

Vlivem romantismu a se stoupajícím zájmem šlechty o přírodní vědy se v 19. století začíná rozvíjet cílená ochrana přírody. Pokládají se tím základy moderního pojetí její ochrany.

Dnešní Křivoklátsko je výjimečné mj. tím, že na svém relativně malém území na sebe soustředilo mimořádnou pozornost a vysokou koncentraci nejrůznějších ptačích druhů. Stálým výskytem jich tu pobývá kolem 120, dalších 35 bylo zaznamenáno na průtahu zdejším územím. Celkem se tedy jedná o 155 evidovaných druhů. Je to jedno z vůbec nevyšších čísel zaznamenaných na tak malém území v celé střední Evropě.

V křivoklátské fauně mají své nezastupitelné místo i lišky.  Zdroj: Samphotostock
V křivoklátské fauně mají své nezastupitelné místo i lišky. Zdroj: Samphotostock

Na souši, stromech, ve vodě či vzduchu tu žije na 60 druhů savců (včetně tradiční zvěře jelení, srnčí a kančí), 750 druhů motýlů, 53 druhů mravenců, 1500 druhů brouků, 110 druhů měkkýšů, 8 druhů plazů a 30 druhů ryb. Nejeden živočich je však zařazen na červené seznamy vzácných a ohrožených jedinců - 24 z nich je dokonce kriticky ohroženo, 60 silně ohroženo a 60 ohroženo.

Na mnoha typech přírodních stanovišť, rozsáhlých plochách a rozmanitých lokalitách tu roste více než 1800 druhů cévnatých rostlin (což je 60 % druhového bohatství celé České republiky) a nejméně 52 druhů dřevin. Více jak 62% lesnatost Křivoklátska je vysoko nad průměrem celé České republiky. Na většině zdejšího území mají lesy navíc příznivou druhovou skladbu s vysokým podílem původních listnatých stromů. Stejně jako živočichové, i chráněné rostliny z červeného seznamu vzácných a ohrožených druhů se tu počítají na desítky. 

Kouzelný mikrosvět tichého hmyzu a vonných bylin. Zdroj: foto autor
Kouzelný mikrosvět tichého hmyzu a vonných bylin. Zdroj: foto autor

Vznik CHKO Křivoklátsko

Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století byla pro ochranu přírody Křivoklátska klíčová. Vzniká konkrétní představa o tom, jak celistvě a velkoplošně by ochrana celého území měla vypadat. Nejlepší volbou se zdál statut "chráněné krajinné oblasti" (CHKO) a práce na jejím ustanovení probíhaly současně se sousední oblastí Českého krasu. 

Křivoklátská pohlazení. Zdroj: foto autor

Ministerstvem kultury ČSR bylo vše požehnáno 24.11. 1977 - tehdy bylo velkoplošné území Křivoklátska, čítající 628 km2, prohlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Ještě rok předtím, konkr. 1.3. 1977, uznalo světově významné UNESCO (organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu) Křivoklátsko jako biosférickou rezervaci v rámci programu Člověk a biosféra ("Man and the Biosphere"). 

A jako ornitologicky mimořádně zajímavá oblast bylo Křivoklátsko coby "Ptačí oblast" zařazeno do soustavy Natura 2000 (spolu s 16 dalšími, evropsky významnými lokalitami). 

Ledňáček jako poletující třpytivý drahokam v údolí Berounky. Zdroj: Samphotostock
Ledňáček jako poletující třpytivý drahokam v údolí Berounky. Zdroj: Samphotostock

Křivoklátsko, tuto mimořádně vzácnou oblast v srdci naší země i Evropy, přebíráme jako bezmála tisíciletý odkaz a dar. I jako svědomí a odpovědnost.  

Obrazy, které tu byly celá staletí před námi. Nechť tu jsou i po nás. Zdroj: foto autor
Obrazy, které tu byly celá staletí před námi. Nechť tu jsou i po nás. Zdroj: foto autor

Je pouze na nás, abychom ho uchránili pro sebe i další generace, které teprve přijdou. Stejně tak, jako to dělali naši předci, králové, šlechtici a mnozí další, kteří se na rozvoji či zachování Křivoklátska podíleli.  

Autor článku:  Zdeněk Mahler