Do středověké společnosti, kterou z větší části tvořili feudální vlastníci půdy (šlechta, duchovenstvo) a na nich závislí rolníci, začalo se zakládáním měst, center řemesel a obchodu pronikat měšťanstvo.
Cena zdraví
Na více jak tisíc let dlouhou etapu uzavírajícího se středověku a postupně upadajících společenských poměrů navázalo tolik potřebné "znovuzrození" neboli renesance. A s ním i politické, ekonomické, kulturní a sociální změny, které zásadně měnily pohled lidí 15. až 16. století na svět. Především pak v Evropě.
Na svého krajana Jordana Ruffuse a jeho hipologické dílo po dvou stech letech navázal italský šlechtic Federico Grisone, jeden z prvních mistrů drezury a dvorního ježdění, ve své době dokonce označovaný za "otce jezdeckého umění". Roku 1532 v Neapoli založil první evropskou jezdeckou školu (jezdeckou akademii). V ní se dospívající příslušníci...
Zvěrolékařství celého Pyrenejského poloostrova, tedy dnešního Španělska, navazovalo na vynikající zvěrolékařství islámské. To spolu s kulturou, architekturou a tradicemi přinesli na poloostrov v 8. století Maurové, obyvatelé převážně arabského a berberského původu z muslimských oblastí severní Afriky.
Podkoní. Nebo také štolmistr či nejvyšší štolba. Funkce, jejíž význam se později mnohokrát snižoval. Neprávem. Jednalo se totiž o velmi vážený a nadmíru zodpovědný dvorský (královský nebo císařský) úřad, mající na starosti nejen samotné koně a stáje, avšak doslova vše, co s nimi souviselo. Tedy i kočárovny s kočáry a jinými povozy či nosítky,...
Zdálo se, že v oblasti seriózního výzkumu a vědění (včetně zvěrolékařského) i univerzitního školství nadcházejí lepší časy. Po odeznění války třicetileté (1618 - 1648) a války o dědictví španělského trůnu (1701 - 1714), která představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století, se do popředí dostávají dvě země z tehdy klidnějšího,...
Potřeba lékařských škol v Evropě a jejich postupné zakládání nabralo na rychlosti. Jen do konce 18. století jich tu bylo založeno celkem osmnáct. Některé z nich zanikly (v Padově, Göttingenu, Freiburgu, Marburgu, Karlsruhe či Würzburgu), jiné se zachovaly (ve Vídni, Budapešti, Berlíně, Drážďanech, Hannoveru, Mnichově, Turínu, Miláně, Madridu,...
Evropa vstupovala do 19. století a kvalita zvěrolékařské péče, především o koně, se po slibném 18. století dále rozvíjela. A mezi jednotlivými zeměmi vyrovnávala. V čele dalšího pokroku při tom stály takové země, jako Francie, Rakousko-Uhersko, Itálie a Velká Británie.