V poslední válce, druhé světové, sloužili koně lidem za vůbec nejtěžších podmínek. Za střelby pěchotních děl, v přítomnosti tanků, v atmosféře leteckých náletů, sirén, útoků raketometů. Při práci v nepředstavitelných podmínkách. Vlastně už tu neměli co dělat, byli tu jako nedopatřením.
První světová válka přinesla všem zastáncům klasického jezdeckého boje krvavé rozčarování. Nastupující brutální vojenská technika koně nejen těžce zraňovala a zabíjela, ale z bojů je začala jasně vytlačovat.
Proud přistěhovalců, kteří hledali štěstí a nový domov v Americe, postupně pronikal od pobřeží do hloubi kontinentu. Jejich putování bylo dramatické, cesta dostavníkem z jednoho konce země na druhý trvala v lepším případě tři týdny.
Stranou významných jezdeckých bitev nezůstala ani Amerika. Tady vrcholí letité spory mezi Indiány a "bledými tvářemi" nejslavnější bitvou v historii tohoto kontinentu.
Když Napoleon vjížděl na bílém hřebci do Paříže, aby se v porevolučně nejednotné zemi chopil vlády pevnou rukou, nadšené davy mu provolávaly slávu. Nemohly ho potěšit víc. Odjakživa trpěl svým nevelkým vzrůstem, léta toužil se nad svou malou postavu povýšit, vyšplhat vzhůru, shlížet na svět shůry. Nejlépe ze sedla koně. Umínil si, že ke své slávě...
Vznik nových evropských mocenských center se promítl i do chovu koní. Jeho sláva a vybrané jezdecké umění přechází na Apeninský poloostrov, do Itálie, a odtud pak jako vstupní branou přes průsmyky Alp na severu dál do Evropy.
Středověk započal roku 476 pádem říše římské. V celém vývoji lidstva trval jen deset století, jeho vojenské dějiny jsou však doslova přeplněny událostmi, které potvrzují schopnost člověka zvrhnout se do bestiality neznající hranic. Na druhé straně zaznamenávají doslova vrcholné projevy statečnosti a obětavosti. V tom prvním případě byly skutky...
Rozmach zemědělství, vysilující lidské činnosti neznající svátků, úlev a odpočinku, které člověka odpradávna živilo, spotřebovalo milióny koní a bylo bez nich naprosto nemyslitelné. Však také platilo staré selské úsloví, že "vedle dobré ženy, střechy nad hlavou a spolehlivého koně není většího štěstí". Kůň stanul před pluhem, aby jej - a s ním i...
Španělští jezdci měli za úkol šířit politiku své země i v krajinách podstatně vzdálenějších, než byla Evropa na severovýchod od Pyrenejí. Jejich dobyvatelské výpravy jsou ojedinělým příkladem toho, v jak malém počtu dokázali koně změnit tvářnost říší.
Obliba lovectví a dostihového sportu se v Evropě šířila po Kristu. Lovci na koních se stali hrdiny mnoha pohanských a křesťanských legend, cechu nimrodů byl dokonce přidělen patron sv. Hubert.