< Články
Jako "člověk moudrý" se po planetě Zemi pohybujeme už téměř padesát tisíc let. Naplňujeme však svou existencí a tím vším, co děláme, to hrdé označení "moudrý" ? Jak si stojíme ve srovnání s ostatními živočichy ? A kdyby mohli mluvit, co by o nás říkali ?
Jako lidé jsme planetu Zemi doslova zalidnili. Je nás na ní stále více. Děláme si nárok na prostor, vytlačujeme ostatní živočichy, ukrajujeme půdu pevnin, vytěžujeme podzemní zdroje, oteplujeme atmosféru. Co nám dává takové právo a takovou moc ? V čem se lišíme od ostatních živočichů ? V mnohém ne.
Od přírody jsme my lidé dostali jedinečný dar - schopnost mluvit a abstraktně myslet. Centrum obou těchto schopností leží v lidském mozku. Právě jím se tolik odlišujeme od ostatních živočichů.
Myšlenka, která vznikla v lidském mozku, si říkala o své zhmotnění, realizaci. Příroda k tomu vybavila člověka dalším dokonalým orgánem - chápavou a obratnou lidskou rukou. To ona zhmotňuje naše myšlení, koná, hovoří za nás, často vypráví náš příběh.
Potřeba sounáležitosti - k jednotlivci, skupině lidí. Jinak řečeno - sociální potřeby. Nebýt sám či sama. K někomu patřit. Vědět, že na mě někdo myslí, má o mne starost a má mě rád. Jedna z nejzákladnějších lidských potřeb, kterou nám příroda dala do vínku. Máme ji v sobě odpradávna. A dobře, že ji máme.
Život v přelidněných, nepřehledných městech bez jasných pravidel a možností se sdružovat do kmenů vyvíjí na jejich obyvatele enormní nároky a pro ně nezvyklé psychické tlaky. Za krátký čas to přestanou zvládat a prostý život se jim často vymkne z rukou. Snaží se s tím, pochopitelně, nějak vyrovnat. Výsledkem takového stavu však může být plíživý...
Městský stress a civilizační tlak se rychle šíří všemi směry. Jak se jim vyhnout? Spolehlivých úniků se moc nenabízí, jeden zaručený však přesto ano.
Domov je soukromí, bezpečí a teplo. A v nich pevná a soudržná rodina. Budování domovů a pevného rodinného zázemí, jasně vymezených "hájemství" a "kotevních přístavů" pro city a vzájemné porozumění, je jeden z nejosvědčenějších způsobů, jak se ubránit následkům nežádoucího civilizačního tlaku. A současně způsob, jak budovat korektní a zdravé vztahy...
Niterný počátek zrodu a vývoje každého člověka protkává vlákno kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Toto jedinečné vlákno je základním nositelem dědičnosti a kóduje přesný stavební plán našeho těla.
Stejně tak jako jiné vědní obory, vývojem prochází i genetika a již několik let jí otřásají nové objevy. Postarala se o to jedna z disciplín molekulární biologie, tzv. epigenetika (z řeckého "epi" neboli mimo to, na povrchu).